Betaxolol Teva 20 Mg
sp.zn.sukls109151/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Betaxolol Teva 20 mg, potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje betaxololi hydrochloridum 20 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna potahovaná tableta obsahuje 100 mg monohydrátu laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Potahovaná tableta.
Bílé, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Léčba hypertenze.
Profylaktická léčba stabilní námahové anginy pectoris.
Betaxolol Teva je indikován k léčbě dospělých.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.
Starší lidé
Geriatričtí pacienti jsou náchylnější k bradykardii. Je třeba zvážit snížení počáteční dávky (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
Dávka musí být upravena podle stupně poškození ledvin. U pacientů s clearance kreatininu větší než 20 ml/min nemusí být dávka upravena, ale doporučuje se klinický dohled v prvním týdnu po zahájení léčby. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu menší než 20 ml/min) je doporučená počáteční dávka 10 mg/den, bez ohledu na četnost a dobu dialýzy (viz bod 4.4).
Porucha funkce jater
Úprava dávkování není nutná, ale doporučuje se klinický dohled při zahájení léčby.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Betaxolol Teva u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena (viz bod 4.4).
Proto se u této populace léčba přípravkem Betaxolol Teva nedoporučuje.
1
Způsob podání
Betaxolol Teva je určen pouze k perorálnímu podání. Tablety mohou být podávány s jídlem nebo nalačno.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Nekontrolované srdeční selhání
• Kardiogenní šok
• AV blokáda druhého a třetího stupně (bez kardiostimulátoru)
• Těžká sinusová bradykardie (méně než 45 - 50 tepů/min)
• Prinzmetalova (variantní) angina pectoris (je to čistá forma v monoterapii, viz bod 4.4)
• Sinoatriální dysfunkce (zahrnující sinoatriální blok)
• Těžké formy Raynaudova syndromu a onemocnění periferních tepen
• Neléčený feochromocytom
• Hypotenze
• Metabolická acidóza
• Anafylaktický šok v anamnéze
• Těžká forma bronchiálního astmatu a chronické obstrukční nemoci plic
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Varování
K náhlému přerušení léčby nesmí dojít u pacientů s anginou pectoris. Náhlé přerušení léčby může vážně ovlivnit srdeční rytmus, způsobit infarkt myokardu nebo náhlou srdeční smrt.
Bezpečnostní opatření
Přerušení léčby
K náhlému přerušení léčby nesmí dojít zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Dávka musí být snižována postupně během jednoho až dvou týdnů. V případě potřeby má být substituční léčba zahájena ve stejné době, aby se předešlo zhoršení anginy pectoris.
Astma a chronická obstrukční nemoc plic
Beta-blokátory mohou být podávány pouze pacientům se středními formami choroby; musí být zvolena nejnižší možná iniciální dávka selektivního beta-1 beta-blokátoru. Před zahájením léčby jsou doporučeny funkční testy plic. Pokud se objeví během léčby astmatický záchvat, mohou být použity beta-2 selektivní bronchodilalátory. Použití přípravku Betaxolol Teva je kontraindikováno u pacientů s těžkou formou bronchiálního astmatu a chronické obstrukční nemoci plic (viz bod 4.3).
Srdeční selhání
U pacientů se srdečním selháním kontrolovaným léčbou lze v případě potřeby betaxolol podávat s postupným zvyšováním dávek a pod přísným lékařským dohledem. Velmi nízké dávky mají být použity na začátku léčby.
Bradykardie
Dávka musí být snížena v případě, že je pacientova klidová tepová frekvence nižší než 50-55 tepů za minutu a jsou zaznamenány příznaky související s bradykardií. Použití přípravku Betaxolol Teva je kontraindikováno u pacientů s těžkou bradykardií (viz bod 4.3).
Atrioventrikulární blok (AV) prvního stupně
Kvůli negativnímu dromotropnímu účinku beta-blokátorů musí být betaxolol podáván s opatrností pacientům s prvním stupněm AV bloku. Použití přípravku Betaxolol Teva je kontraindikováno u pacientů s AV blokem druhého a třetího stupně (bez kardiostimulátoru, viz bod 4.3).
Prinzmetalova (variantní) angina pectoris
Počet a trvání anginózních záchvatů se může zvýšit při podávání beta-blokátorů u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris. Kardioselektivní beta-blokátory mohou být použity při mírných a smíšených formách za předpokladu, že je současně podáván vazodilatační prostředek.
Onemocnění periferních tepen
Beta-blokátory mohou způsobit zhoršení stavu u pacientů, kteří trpí onemocněním periferních tepen (Raynaudův syndrom nebo choroba, arteritida nebo chronická arteriální okluzivní choroba dolních končetin). Použití přípravku Betaxolol Teva je kontraindikováno u pacientů s těžkou formou Raynaudova syndromu a onemocnění periferních tepen (viz bod 4.3).
Feochromocytom
Použití beta-blokátorů v léčbě hypertenze způsobené léčeným feochromocytomem vyžaduje důkladnou kontrolu krevního tlaku. Použití přípravku Betaxolol Teva je kontraindikováno u pacientů s neléčeným feochromocytomem (viz bod 4.3).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Betaxolol Teva nebyla u dětských pacientů ve věku do 18 let prokázána. Proto se u této populace léčba přípravkem Betaxolol Teva nedoporučuje (viz bod 4.2).
Starší lidé
U starších pacientů musí být léčba zahájena nízkými dávkami za pečlivého sledování pacienta (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin musí být dávka upravena v závislosti na hladině sérového kreatininu a clearance kreatininu (viz bod 4.2).
Pacienti s diabetem
Pacienti musí být upozorněni, že na počátku terapie je nutné sledování glykémie. Počáteční příznaky hypoglykémie mohou být maskovány především tachykardií, palpitacemi a pocením (viz bod 4.5 a 4.8).
Psoriáza
Je třeba pečlivě zvážit vliv beta-blokátorů na pacienty s psoriázou, protože mohou zhoršit jejich stav (viz bod 4.8).
Hypersenzitivní reakce
U pacientů s predispozicí k těžké anafylaktické reakci jakéhokoli původu, zejména na jodové kontrastní látky nebo floktafenin (viz bod 4.5) nebo v průběhu desenzibilizační léčby, může léčba beta-blokátory vést ke zhoršení alergických reakcí a rezistenci na léčbu adrenalinem v běžných dávkách.
Celková anestézie
Beta-blokátory sníží reflexní tachykardii a zvýší riziko hypotenze. Trvalá léčba beta-blokátory snižuje riziko vzniku arytmií, ischémie myokardu a hypertenzní krize. Pokud pacient užívá beta-blokátory, musí být o tom informován anesteziolog.
• Pokud je nutné přerušení léčby beta-blokátory, pro dosažení citlivosti na katecholaminy je dostačující interval 48 hodin.
• U některých pacientů nemůže být léčba přerušena:
- U pacientů s koronární insuficiencí a možnými riziky spojenými s náhlým vysazením beta-blokátoru se doporučuje pokračovat v léčbě až do chirurgického zákroku.
- V případě naléhavého stavu nebo pokud není možné přerušení léčby, musí být pacient chráněn před reakcemi parasympatiku vhodnou premedikací atropinem, která se opakuje podle potřeby. Měly by být použity anestetické látky s nejnižším možným kardiodepresivním účinkem.
- Je třeba vzít v úvahu riziko anafylaktické reakce.
Oční lékařství
Beta-adrenergní blok snižuje nitrooční tlak a může interferovat se screeningovými testy pro glaukom. Oční lékař musí být informován, že pacient užívá betaxolol. Pacient dostávající nitrooční léčbu a zároveň užívající beta-blokátory musí být přísněji sledován kvůli možnému aditivnímu účinku.
Tyreotoxikóza
Beta-blokátory mohou maskovat kardiovaskulární příznaky tyreotoxikózy.
Sportovci
Sportovci musí vzít na vědomí, že tento léčivý přípravek může vyvolat pozitivní reakci při „antidopingových testech“.
Pomocné látky
Tento přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy, jako jsou intolerance laktózy, vrozený deficit laktázy nebo glukózo-galaktózová malabsorbce, by neměli tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučené kombinace
Bepridil:
Poruchy srdeční automaticity (nadměrná bradykardie, sinusová zástava), sinoatriální a atrioventrikulární poruchy vedení a zvýšené riziko poruchy ventrikulárního rytmu (torsades de pointes) a srdeční selhání.
Diltiazem:
Poruchy srdeční automaticity (nadměrná bradykardie, sinusová zástava), sinoatriální a atrioventrikulární poruchy vedení a srdeční selhání.
Verapamil:
Poruchy srdeční automaticity (nadměrná bradykardie, sinusová zástava), sinoatriální a atrioventrikulární poruchy vedení a srdeční selhání.
Tyto kombinace mohou být používány pouze pod přísným dohledem lékaře a při monitorování EKG, a to zejména u starších pacientů nebo na začátku léčby.
Kombinace, které vyžadují opatrnost
Baklofen:
Zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatické hypotenze. Je třeba sledovat krevní tlak a v případě potřeby upravit dávku antihypertenziv.
Amiodaron:
Poruchy srdečního vedení a automaticity (potlačení kompenzačních mechanismů sympatiku).
Klinické a EKG monitorování.
Antiarytmika třídy I (kromě lidokainu):
Poruchy srdečního vedení, automaticky a kontraktility (potlačení kompenzačních mechanismů sympatiku). Klinické a EKG monitorování.
Těkavá halogenová anestetika
Snížení kardiovaskulárních kompenzačních účinků vlivem beta-blokátoru. Beta-adrenergní inhibici je možné odstranit v průběhu intervence podáním beta-mimetik. Obecně platí, že účinek beta-blokátorů nelze zastavit, a ve všech případech bychom se měli vyhnout jejich náhlému vysazení. Anesteziolog musí být o této léčbě informován.
Centrální antihypertenziva:
Velké zvýšení krevního tlaku v případě náhlého přerušení léčby centrálními antihypertenzivy. Je třeba se vyhnout náhlému přerušení léčby centrálními antihypertenzivy. Klinické monitorování.
Inzulín a hypoglykemizující deriváty sulfonylurey:
Všechny beta-blokátory mohou maskovat některé příznaky hypoglykémie: palpitace a tachykardii. Pacient musí být informován a musí být prováděno častější monitorování hladiny cukru v krvi, a to zejména při zahájení léčby.
Lidokain:
S lidokainem podaným i.v.: Zvýšení plazmatických koncentrací lidokainu a případně i zvýšené riziko srdečních a neurologických nežádoucích účinků (snížená jaterní clearance lidokainu). Klinické a elektrokardiografické monitorování a případně sledování hladiny lidokainu v krvi v průběhu kombinované léčby a po ukončení léčby beta-blokátory. V případě potřeby úprava dávkování lidokainu.
Propafenon:
Poruchy srdečního vedení, automaticity a kontraktility (potlačení kompenzačních mechanismů sympatiku). Klinické a EKG monitorování.
Léčivé přípravky způsobující Torsades de Pointes:
Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, především torsades de pointes. Klinické a EKG monitorování.
Kombinace, které musí být uváženy
Urologické alfa - blokátory (s výjimkou doxazosinu):
Zvýšený hypotenzí účinek. Zvýšené riziko ortostatické hypotenze.
Antihypertenzní alfa-blokátory:
Zvýšený hypotenzí účinek. Zvýšené riziko ortostatické hypotenze.
Doxazosin:
Zvýšený hypotenzí účinek. Zvýšené riziko ortostatické hypotenze.
Amifostin:
Zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatické hypotenze.
Impraminová antidepresiva:
Zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatické hypotenze.
Neuroleptika:
Vazodilatační účinek a zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatické hypotenze.
Nesteroidní protizánětlivé léky:
Snížení antihypertenzního účinku (inhibice vazodilatačních prostaglandinů nesteroidním protizánětlivým lékem a retence sodíku s pyrazolovými nesteroidními protizánětlivými léky).
Dihydropyridiny:
Hypotenze, srdeční selhání u pacientů s latentní nebo nekontrolovanou srdeční nedostatečností (aditivní negativně inotropní účinky). Beta-blokátor může také minimalizovat reflexní sympatickou reakci v případě nadměrných hemodynamických změn.
Dipyridamol:
S dipyridamolem podaným i.v.: Zvýšený antihypertenzní účinek.
Další léky snižující srdeční frekvenci (zejména antiarytmika třídy Ia, jiné beta-blokátory, některá antiarytmika třídy III, některé blokátory kalciových kanálů, srdeční glykosidy, pilokarpin, inhibitory cholinesterázy atd.):
Riziko nadměrné bradykardie (aditivní účinek).
Pilokarpin:
Riziko nadměrné bradykardie (aditivní bradykardický účinek).
Nitráty a jejich deriváty:
Zvýšené riziko hypotenze, zejména ortostatické hypotenze.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Žádné teratogenní účinky nebyly při studiích na zvířatech zjištěny. K dnešnímu dni nebyly hlášeny žádné teratogenní účinky u člověka a výsledky prospektivních kontrolovaných klinických studií neindikovaly žádné malformace u novorozenců.
Některé beta-blokátory snižují perfuzi placenty.
Účinek beta-blokátoru trvá u novorozenců několik dnů po porodu matky užívající lék: existuje zvýšené riziko srdečních a plicních komplikací nebo hypoglykémie u novorozenců v poporodním období. Byla zaznamenána bradykardie, respirační distress a hypoglykémie.
Pokud však při vysokých dávkách dojde k srdečnímu selhání snížením kardiovaskulárních kompenzačních reakcí, je nutná hospitalizace novorozence na jednotce intenzivní péče (viz bod 4.9), kde je třeba se vyhnout použití plasmaexpanderů (riziko akutního plicního edému).
Proto se tento léčivý přípravek, za předpokladu normálních podmínek používání, může v případě potřeby předepsat v průběhu těhotenství. V případě léčby až do porodu se doporučuje pečlivé sledování novorozenců (srdeční frekvence, glykémie), a to během prvních tří až pěti dnů od porodu.
Kojení
Betaxolol je vylučován do mateřského mléka (viz bod 5.2). Riziko bradykardie a hypoglykémie u kojenců nebylo hodnoceno. V důsledku toho a jako preventivní opatření se nedoporučuje kojení po celou dobu léčby.
Fertilita
Studie na zvířatech využívající perorálně podávaný betaxolol neprokázaly přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na poškození reprodukční schopnosti. Byla však pozorována zvýšená postimplantační ztráta u potkanů a králíků (viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Betaxolol nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Při řízení motorových vozidel nebo obsluze strojů je však třeba brát v úvahu možné nežádoucí účinky, jako jsou závratě nebo únava.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky jsou definovány takto:
Velmi časté (>1/10)
Časté (>1/100 až <1/10)
Méně časté (>1/1000 až <1/100)
Vzácné >1/10000 až <1/1000)
Velmi vzácné (<1/10000)
Neznámé (frekvence z dostupných údajů nelze určit)
Poruchy metabolismu a výživy:
Velmi vzácné: hypoglykémie, hyperglykémie.
Psychiatrické poruchy:
Časté: slabost, nespavost.
Vzácné: depresivní onemocnění.
Velmi vzácné: halucinace, zmatenost, noční můry.
Poruchy nervového systému:
Časté: závratě, bolesti hlavy.
Velmi vzácné: distální parestézie.
Oční _ poruchy:
Velmi vzácné: porucha zraku.
Srdeční _ poruchy:
Časté: bradykardie, v některých případech závažná
Vzácné: srdeční selhání, pokles krevního tlaku, zpomalení atrioventrikulárního vedení nebo zesílení stávajícího atrioventrikulárního bloku
Cévní poruchy:
Časté: studené končetiny.
Vzácné: Raynaudův syndrom, zhoršení přítomných intermitentních klaudikací
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Vzácné: bronchospazmus.
Gastrointestinální poruchy:
Časté: bolesti žaludku, průjem, nevolnost, zvracení.
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Vzácné: různé druhy kožních reakcí zahrnující výsev lupénky nebo její zhoršení (viz bod 4.4).
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Časté: impotence.
Vyšetření:
Vzácné: byl zaznamenán výskyt antinukleámích protilátek: ty jsou pouze ve výjimečných případech doprovázeny klinickými příznaky, jako je například systémový lupus erythematodes, a ustupují po vysazení léčby.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky předávkování:
Příznaky předávkování jsou bradykardie, hypotenze, bronchospazmus a akutní srdeční selhání.
Léčba předávkování
V případě bradykardie nebo nadměrného snížení krevního tlaku mají být podávány tyto léky:
• atropin 1 - 2 mg i.v.
• glukagon 1 mg, dle potřeby opakovaně
• navíc, v případě potřeby, isoprenalin 25 pg pomalou injekcí nebo dobutamin v dávce 2,5 - 10 pg/kg/min
V případě srdečního selhání u novorozenců narozených matkám léčeným beta-blokátory má být podáván:
• glukagon 0,3 mg/kg
• přijetí na jednotku intenzivní péče pro novorozence
• isoprenalin a dobutamin: dlouhodobá léčba obvykle vysokými dávkami vyžadující specializované sledování.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Beta-blokátory, selektivní, ATC kód: C07AB07
Betaxolol je kardioselektivní beta-blokátor. Tato léčivá látka se vyznačuje dlouhotrvajícím účinkem, chyběním vnitřní sympatomimetické aktivity, slabou membránovou stabilizační aktivitou a nízkou rozpustností v tucích. Betaxolol vyvolává snížení parietálního tlaku, zvýšení času koronárního plnění (diastolické prodloužení) a snížení spotřeby kyslíku myokardem. Tyto účinky jsou spojeny s mírným negativně inotropním a dromotropním účinkem. Betaxolol také snižuje hladinu reninu a aldosteronu, a tím řízení periferní arteriální rezistence.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce a distribuce
Betaxolol je po perorálním podání vstřebáván úplně a rychle. Metabolismus prvního průchodu játry je velmi malý. Biologická dostupnost je vysoká, přibližně 85%, vedoucí k malé intra- a inter-individuální
variabilitě při dlouhodobé léčbě. Čas k dosažení maximální plazmatické koncentrace (Tmax) je pro betaxolol asi 3 hodiny. Vazba na proteiny je asi 50%; riziko lékových interakcí je omezeno. Distribuční objem je přibližně 6 l/kg.
Biotransformace
Betaxolol je metabolizován především na neaktivní metabolity. Aktivní metabolity jsou také kardioselektivní.
Eliminace
Pouze 10 - 15% podané látky je močí vylučováno v nezměněné formě. Poločas vylučování je v rozmezí 15 a 20 hodin, což umožňuje podávat betaxolol jednou denně.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Dlouhodobé podávání u několika živočišných druhů ukázalo, že betaxolol je velmi dobře snášen a má velké a bezpečné terapeutické rozpětí.
Karcinogenní / mutagenní _ potenciál:
Předklinické studie neodhalily žádnou mutagenitu nebo karcinogenitu betaxololu.
Reprodukční toxicita
Studie na zvířatech neprokázaly žádné teratogenní účinky betaxololu. U člověka není k dispozici dostatek údajů. Neexistuje však žádný důkaz o možných teratogenních účincích betaxololu.
Reprodukční studie u samců a samic potkanů při perorálním podání betaxololu v dávkách 4, 32 nebo 256 mg/kg denně neodhalily žádné důkazy o poškození plodnosti; došlo však ke zvýšené postimplantační ztrátě u potkanů a králíků při dávkách vyšších než 40 a 12 mg/kg denně.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Monohydrát laktózy, sodná sůl karboxymethylškrobu, mikrokrystalická celulóza, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát
Potah tablety: hypromelóza (E 464), makrogol 400 a oxid titaničitý (E 171)
6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC/Al blistry.
Velikost balení:
28, 30, 84, 90, 98 nebo 100 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Teva Pharmaceuticlas CR, s.r.o.
Radlická 3185/1c 150 00 Praha 5 Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
58/661/12-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 21.11.2012
10. DATUM REVIZE TEXTU
9.5.2016
10