Betaserc 16
sp.zn. sukls22831/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Betaserc 16 tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje betahistini dihydrochloridum16 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Kulatá, bikonvexní, bílá až téměř bílá tableta s půlicí rýhou, se zkosenými hranami. Průměr tablety je 8,5 mm; váha asi 250 mg. Tableta je označena na jedné straně číslicí 267 nad i pod půlicí rýhou.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Ménierův syndrom, charakterizovaný následující trojicí základních příznaků:
• vertigo (s nauzeou až zvracením)
• ztráta sluchu (zhoršení sluchu)
• tinnitus.
Symptomatická léčba vestibulárního vertiga.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování pro dospělé se pohybuje v rozsahu 24-48 mg denně (1/2 až 1 tableta 3x denně). Přípravek se podává rozděleně během dne.
Dávkování má být individuálně upraveno podle odpovědi pacienta. Zlepšení může být pozorováno někdy až po několika týdnech léčby. Nejlepší výsledky se někdy dostavují až po několika měsících.
V některých indikacích může nasazení léku na počátku choroby zabránit progresi onemocnění nebo ztrátě sluchu v pozdějších fázích nemoci.
Pediatrická populace:
Užití přípravku u dětí a dospívajících do 18 let se pro nedostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje.
Geriatrická populace:
Ačkoli údaje z klinických studií u této skupiny pacientů jsou omezené, rozsáhlé postmarketingové zkušenosti napovídají, že u starších pacientů není třeba upravovat dávku. Porucha funkce ledvin:
U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě postmarketingových zkušeností se jeví, že není třeba upravovat dávku.
Porucha funkce jater:
U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě postmarketingových zkušeností se jeví, že není třeba upravovat dávku.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
F eochromocytom.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pacienti s bronchiálním astmatem a anamnézou peptického vředu by měli být během léčby pečlivě sledováni.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie interakcí in vivo nebyly prováděny. Na základě údajů ze studií in vitro se nepředpokládá inhibice enzymů cytochromu P 450 in vivo.
Údaje získané in vitro ukazují inhibici metabolismu betahistinu léčivy, která inhibují monoaminooxidázu (MAO), včetně MAO typu B (např. selegilin). Při užití betahistinu současně s inhibitory MAO (včetně selektivního MAO-B) se doporučuje opatrnost.
Vzhledem k tomu, že betahistin je analogem histaminu, může interakce betahistinu s antihistaminiky teoreticky ovlivnit účinnost jednoho z těchto léků.
4.6 Těhotenství a kojení
Těhotenství:
Adekvátní údaje o podávání betahistinu těhotným ženám nejsou k dispozici.
Studie na zvířatech jsou nedostatečné z hlediska posouzení účinků na průběh těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod a postnatální vývoj. Potenciální riziko pro člověka není známé. Betahistin by neměl být v těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.
Kojení:
Není známo, zda je betahistin vylučován do mateřského mléka. Informace o vylučování betahistinu do mléka ze studií na zvířatech nejsou k dispozici. Význam léku pro matku by měl být zvažován oproti přínosům kojení a potenciálním rizikům pro dítě.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Betahistin je indikován k léčbě Ménierova syndromu a vertiga. Obě onemocnění mohou negativně ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje.
V klinických studiích speciálně zaměřených na zjištění schopnosti řídit a obsluhovat stroje neměl betahistin žádný nebo pouze zanedbatelný vliv.
4.8 Nežádoucí účinky
Následující nežádoucí účinky byly pozorované u pacientů léčených betahistinem v placebem kontrolovaných klinických studiích s touto četností výskytu:
velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Gastrointestinální poruchy Časté: nausea a dyspepsie Poruchy nervového systému Časté: bolest hlavy
Vedle těchto příhod hlášených během klinického hodnocení byly v průběhu postmarketingového používání a v odborné literatuře spontánně hlášeny následující nežádoucí účinky. Jejich frekvence nemůže být z údajů, které jsou k dispozici, odhadnuta, a je proto hodnocena jako „neznámá“. Poruchy imunitního systému Hypersenzitivní reakce, např. anafylaxe.
Gastrointestinální poruchy
Mírné žaludeční obtíže (např. zvracení, gastrointestinální bolest, břišní distenze a nadýmání), které obvykle mizely při užívání přípravku během jídla nebo při snížení dávky.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Projevy přecitlivělosti kůže a podkožní tkáně, zvláště angioneurotický edém, kopřivka, vyrážka a svědění.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Srobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Bylo hlášeno několik případů předávkování. Někteří pacienti měli při dávkách až do 640 mg mírné až středně závažné příznaky (např. nauseu, somnolenci, bolest břicha). Závažnější komplikace (např. křeče, plicní nebo srdeční komplikace) byly pozorovány v případech záměrného předávkování betahistinem, zvláště v kombinaci s předávkováním jinými léky. Léčba předávkování má zahrnovat standardní podpůrná opatření.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antivertiginóza. ATC kód: N07CA01
Mechanismus účinku betahistinu je pochopen pouze částečně. Existuje několik možných hypotéz, které jsou podpořeny studiemi na zvířatech a daty u lidí:
• Betahistin ovlivňuje histaminergní systém:
Betahistin působí jak jako parciální agonista histaminového Hi-receptoru, tak jako antagonista histaminového H3-receptoru také v nervové tkáni a má zanedbatelný vliv na H2-receptor. Betahistin zvyšuje obrat a uvolňování histaminu blokováním presynaptických H3-receptorů a indukcí „down-regulation“ H3-receptorů.
• Betahistin může zvyšovat průtok krve v kochleární oblasti a v celém mozku:
Farmakologické testování na zvířatech ukázalo, že cirkulace krve v žilkách vnitřního ucha se zlepší, pravděpodobně pomocí relaxace prekapilárních sfinkterů mikrocirkulace ve vnitřním uchu. Bylo také prokázáno, že betahistin zvyšuje průtok krve v mozku u lidí.
• Betahistin usnadňuje vestibulární kompenzaci:
Betahistin urychluje vestibulární zotavení po unilaterální neurektomii u zvířat, a to podporou a usnadněním centrální vestibulární kompenzace; tento účinek, charakterizovaný „up-regulation“ obratu a uvolňování histaminu, je zprostředkován antagonismem vůči H3 receptorům. Doba zotavení po vestibulární neurektomii u lidí byla při léčbě betahistinem také snížena.
• Betahistin mění neuronální přenos ve vestibulárním jádru:
Betahistin má také v závislosti na dávce inhibiční účinek na vzruchovou aktivitu neuronů v laterálním a mediálním vestibulárním jádru.
Farmakodynamické vlastnosti prokázané u zvířat mohou přispět k terapeutickému přínosu betahistinu ve vestibulárním systému.
Účinnost betahistinu byla prokázána ve studiích u pacientů s vestibulárním vertigem a Ménierovou nemocí, a to zmírněním závažnosti a frekvence záchvatů vertiga.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce:
Po perorálním podání se betahistin snadno a téměř úplně vstřebává ze všech částí gastrointestinálního traktu. Po absorpci je lék rychle a téměř úplně metabolizován na 2-pyridyl-octovou kyselinu (2-PAA). Hladiny betahistinu v plasmě jsou velmi nízké. Farmakokinetické analýzy jsou tudíž založeny na měření 2-PAA v plasmě a moči. Cmax v sytém stavu je nižší než nalačno. Avšak celková absorpce betahistinu je podobná za obou stavů, což naznačuje, že příjem potravy jenom zpomaluje absorpci betahistinu.
Distribuce:
Procento betahistinu vázaného na bílkovinu krevní plasmy je menší než 5 %.
Biotransformace:
Po absorpci je betahistin rychle a téměř úplně metabolizován na 2-PAA (která nemá farmakologický účinek).
Po perorálním podání betahistinu dosahuje koncentrace 2-PAA v plasmě (a moči) maxima 1 hodinu po podání a klesá s poločasem asi 3,5 hodiny.
Exkrece:
2-PAA se snadno vylučuje do moči. V dávkovém rozmezí mezi 8 a 48 mg je asi 85 % původní dávky nalezeno v moči. Exkrece samotného betahistinu ledvinami nebo stolicí má podružný význam.
Linearita:
Odbourávání je při perorálním dávkování 8-48 mg konstantní, což ukazuje, že farmakokinetika betahistinu je lineární a naznačuje, že zapojená metabolická cesta není saturována.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Chronická toxicita
Intravenózní dávky 120 mg/kg a vyšší vyvolaly u psů a paviánů nežádoucí účinky v nervovém systému.
Studie chronické toxicity po perorálním podání dihydrochloridu betahistinu byly prováděny u potkanů v období 18 měsíců a u psů během 6 měsíců. Dávky 500 mg/kg u potkanů a 25 mg/kg u psů byly snášeny beze změn v klinických chemických a hematologických parametrech. Nebyly zjištěny žádné histologické nálezy ve vztahu k léčbě těmito dávkami. Po zvýšení dávky na 300 mg/kg psi zvraceli. Ve výzkumné studii s betahistinem u potkanů v období 6 měsíců při dávkách 39 mg/kg a vyšších byla v literatuře hlášena hyperemie některých tkání. Údaje prezentované v publikaci j sou omezené. Proto význam tohoto nálezu v dané studii není jasný.
Mutagenní a karcinogenní potenciál Betahistin nemá mutagenní potenciál.
Speciální studie karcinogenity nebyly s dihydrochloridem betahistinu prováděny. Avšak v 18měsíční studii chronické toxicity u potkanů nebyly v histopatologickém vyšetření nalezeny žádné důkazy svědčící pro nádory, neoplasmata nebo hyperplasii. Z toho plyne, že u dihydrochloridu betahistinu v dávkách až do 500 mg/kg nebyl v této omezené 18měsíční studii nalezen žádný důkaz karcinogenního potenciálu.
Reprodukční toxicita
O vlivu betahistinu na reprodukci jsou k dispozici pouze omezené údaje. V jednogenerační studii u potkanů, kdy byla podávána perorální dávka betahistinu 250 mg/kg/den, se neobjevil nežádoucí vliv na fertilitu samců ani samic, na implantaci embryí, porod ani životaschopnost potomstva během laktace. U odstavených potkanů nebyly zaznamenány žádné abnormality. U březích králíků, léčených perorálně betahistinem dávkou 10 nebo 100 mg/kg, nebyl pozorován nežádoucí vliv na implantaci, vitalitu nebo hmotnost embryí a nebyly zaznamenány žádné abnormality skeletu ani měkkých tkání u plodů. Z těchto studií lze vyvodit, že betahistin nemá žádný zaznamenatelný vliv na důležité reprodukční parametry u potkanů a králíků v daných studiích. Betahistin není teratogenní. Avšak vzhledem k výzkumnému charakteru těchto studií nelze riziko úplně vyloučit.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Mikrokrystalická celulosa, mannitol E421, monohydrát kyseliny citronové, koloidní bezvodý oxid křemičitý, mastek.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Blistr PVC/PVDC s aluminiovou krycí fólií, krabička.
Obsah balení: 60 tablet
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BGP Products B.V.
Wegalaan 9
2132 JD Hoofddorp
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
83/309/00-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
24.5.2000 / 3.9.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
25.2.2015
6/6