Apo-Famotidine 40 Mg
sp.zn. sukls167525/2013, sukls167526/2013 a sp.zn. sukls203509/2013
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
APO-FAMOTIDINE 20 mg APO-FAMOTIDINE 40 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
APO-FAMOTIDINE 20 mg: Jedna tableta obsahuje famotidinum 20 mg.
APO-FAMOTIDINE 40 mg: Jedna tableta obsahuje famotidinum 40 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
APO-FAMOTIDINE 20 mg: Jedna tableta obsahuje monohydrát laktosy 146,5 mg APO-FAMOTIDINE 40 mg: Jedna tableta obsahuje monohydrát laktosy 130,5 mg
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Potahovaná tableta.
Apo-Famotidine 20 mg: béžové, bikonvexní, potahované tablety ve tvaru D, označené na jedné straně ”APO” nad ”20”, na straně druhé hladké.
Apo-Famotidine 40 mg: světle hnědé, bikonvexní, potahované tablety ve tvaruD, označené na jedné straně ”APO” nad ”40”, na straně druhé hladké.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Terapeutické
- léčba akutního dvanáctníkového nebo žaludečního peptického vředu;
- léčba refluxní ezofagitidy;
- léčba onemocnění provázených žaludeční hypersekrecí
(Zollinger-Ellisonův syndrom, systémová mastocytóza, mnohočetná endokrinní adenomatosa).
Profylaktické
- profylaxe recidivy dvanáctníkového vředu.
Přípravek je určen pro dospělé a dospívající pacienty.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí a dospívající
U vředové choroby žaludku nebo dvanáctníku je obvyklá dávka přípravku APO-FAMOTIDIN 2x20 mg denně (interval 12 hodin) nebo 40mg jednorázově na noc po dobu 4-8 týdnů. Délka léčby se řídí endoskopickým průkazem vyhojení vředu.
Při profylaxi recidivy dvanáctníkového vředu je obvyklá dávka 20-40 mg na noc až do klinického zlepšení.
Maximální celková dávka nemá překročit 480 mg famotidinu.
U ostatních uvedených indikací je nejčastější léčba v dávkách 2x20mg denně (interval 12 hodin) nebo 20-40mg famotidinu jednorázově na noc.
Při nadměrné sekreci žaludeční šťávy (Zollinger-Ellisonův syndrom, systémová mastocytóza, mnohočetná endokrinní adenomatosa) se pacientům, kteří dosud inhibitory žaludeční sekrece neužívali, podává jako počáteční dávka 20 mg famotidinu každých 6 hod; dávkování se postupně individuálně upravuje podle potřeby a délka léčby se stanoví podle klinických požadavků; některým pacientům s těžkým Zollinger-Ellisonovým syndromem bylo podáváno až 800 mg famotidinu denně po dobu jednoho roku bez výskytu významných nežádoucích účinků nebo rozvoje tolerance. Pacientům, kteří již dříve užívali kterýkoli z antagonistů histaminových H2-receptorů, mohou být od
začátku podávány dávky vyšší; v těchto případech závisí dávkování na závažnosti onemocnění a na dávce dříve podávaného antagonisty H2-receptorů.
Pro symptomatickou úlevu při refluxní ezofagitidě je doporučována dávka 20 mg famotidinu 2krát denně po dobu až 12 týdnů. Pro léčbu ezofageálních erozí nebo ulcerací při gastroezofageálním refluxu je doporučena dávka 40 mg famotidinu 2krát denně po dobu až 12 týdnů.
Dávkování při poruchách funkce ledvin
Famotidin je vylučován v účinné formě ledvinami. Při snížené funkci ledvin (při kreatininové clearanci pod 30 ml/min a při sérovém kreatininu nad 30 mg/l) je doporučená denní dávka 20 mg famotidinu. Při těžké renální insuficienci (clearance kreatininu pod 10 ml/min) může eliminační poločas famotidinu přesáhnout 20 hodin a u anurických pacientů dosahuje přibližně 24 hodin. U pacientů s těžkou renální insuficiencí (clearance kreatininu menší než 10 ml/min) je proto doporučena denní dávka 20 mg famotidinu večer před spaním a podle odpovědi pacienta případné prodloužení dávkovacího intervalu na 36-48 hodin.
Při hemodialýze nebo při peritoneální dialýze není nutná úprava dávkování, protože se těmito postupy odstraní jen malé množství léčivé látky.
Dávkování při poruchách funkce jater
Při poruchách funkce jater se dávkování famotidinu snižovat nemusí.
Způsob podání
Potahované tablety se polykají nerozkousané a zapíjejí se menším množstvím vody.
4.3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na famotidin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
V této skupině léčivých přípravků byla zaznamenána zkřížená hypersenzitivita. Přípravek APO-FAMOTIDINE proto nesmí být podáván pacientů s anamnézou hypersenzitivity na jiné antagonisty H2 receptorů.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Nádorové onemocnění žaludku
Před zahájením léčby žaludečního vředu přípravkem APO-FAMOTIDINE je nutné vyloučit maligní onemocnění žaludku. Symptomatická odpověď na léčbu žaludečního vředu přípravkem APO-FAMOTIDINE nevylučuje přítomnost maligního onemocnění žaludku.
Porucha renální funkce
Jelikož přípravek APO-FAMOTIDINE se vylučuje primárně ledvinami, opatrnost je zapotřebí při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin. Pokud je clearance kreatininu nižší než 10 ml/min, dávka by měla být snížena na 20 mg před spaním.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost u dětí nebyla stanovena.
Použití u starších pacientů
Při podávání přípravku APO-FAMOTIDINE starším pacientům v klinických studiích nebylo zaznamenáno žádné zvýšení výskytu či změna typu nežádoucích účinků. Úprava dávkování pouze kvůli věku není nutná.
Všeobecné
V případě dlouhodobé léčby vysokými dávkami se doporučuje monitorování krevního obrazu a jaterní funkce.
V případě dlouhodobé vředové choroby se přípravek nesmí náhle vysadit po dosažení úlevy od symptomů onemocnění.
Tento přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktosy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nebyly zaznamenány žádné klinicky významné interakce.
Přípravek APO-FAMOTIDINE nemá interakce s léky metabolizovanými prostřednictvím enzymového systému cytochromu P450. Mezi látky metabolizované tímto systémem, které byly testovány u lidí, patří warfarin, teofylin, fenytoin, diazepam, propranolol, aminopyrin a antipyrin. Indocyaninová zeleň byla testována coby index hepatálního krevního průtoku a/nebo extrakce léku játry, a nebyly zaznamenány žádné signifikantní účinky.
Studie u pacientů stabilizovaných na léčbě fenprokoumonem neprokázaly žádné farmakokinetické interakce s famotidinem a žádné účinky na farmakokinetiku či antikoagulační účinnost fenprokoumonu.
Kromě toho studie s famotidinem neprokázaly zvýšení očekávaných hladin alkoholu v krvi po konzumaci alkoholu.
Změna pH v žaludku může ovlivnit biologickou dostupnost některých léků, což vede ke snížení absorpce atazanaviru.
Absorpce ketokonazolu a itrakonazolu může být snížena.
Ketokonazol by měl být podáván 2 hodiny před podáním famotidinu.
Antacida mohou snížit absorpci famotidinu a vést k nižším plazmatickým koncentracím famotidinu. Famotidin by měl být proto podáván 1 - 2 hodin před podáním antacida.
Podávání probenecidu může prodloužit vylučování famotidinu.
Probenecid a famotidin by neměly být užívány současně.
Sukralfát se nemá podávat během 2 hodin po podání famotidinu.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Přípravek APO-FAMOTIDINE se nedoporučuje v těhotenství a má být předepisován pouze v případě, že je to zcela nezbytné. Před rozhodnutím, zda použít APO-FAMOTIDINE během těhotenství, by měl lékař posoudit potenciální přínosy vůči možným rizikům.
Kojení
APO-FAMOTIDINE přechází do mateřského mléka, kojící matky by proto měly buď ukončit kojení, nebo tento přípravek vysadit.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Někteří pacienti mohou při užívání famotidinu zaznamenat nežádoucí účinky jako závrať a bolest hlavy. Pacienti by měli být poučeni, aby neřídili, neobsluhovali stroje a nevykonávaly činnosti vyžadující vysokou míru pozornosti, pokud tyto symptomy zaznamenají (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).
4.8. Nežádoucí účinky
Bylo prokázáno, že APO-FAMOTIDINE je celkově dobře snášen.
Frekvence výskytu nežádoucích účinků jsou definovány následovně:
Velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1,000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy nervového systému Časté: bolest hlavy, závrať Méně časté: poruchy chuti
Velmi vzácné: křeče, záchvaty typu grand mal (zejména u pacientů s poruchou renální funkce), parestézie, somnolence
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Velmi vzácné: intersticiální pneumonie, někdy fatální
Gastrointestinální poruchy Časté: zácpa, průjem
Méně časté: sucho v ústech, nauzea a/nebo zvracení, bolest či distenze břicha, plynatost
Poruchy metabolismu a výživy Méně časté: anorexie
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: abnormality jaterních enzymů, hepatitida, cholestatická žloutenka
Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté: vyrážka, svědění, kopřivka
Velmi vzácné: alopecie, Stevens-Johnsonův syndrom/toxická epidermální nekrolýza, někdy fatální
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: hypersenzitivní reakce (anafylaxe, angioneurotický edém, bronchospasmus)
Poruchy pohybové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Velmi vzácné: artralgie, svalové křeče
Celkové poruchy a lokální reakce v místě podání
Méně časté: únava
Velmi vzácné: svírání na hrudi
Psychiatrické poruchy
Velmi vzácné: reverzibilní psychické poruchy včetně deprese, úzkosti, neklidu, dezorientace, zmatenosti a halucinací, snížené libido, nespavost
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi vzácné: pancytopenie, leukopenie, trombocytopenie, agranulocytóza, neutropenie
Poruchy reprodukčního systému a prsu Velmi vzácné: impotence
Nežádoucí účinky s neznámou příčinnou souvislostí
Hlášeny byly vzácné případy gynekomastie, nicméně v kontrolovaných klinických studií nebyla incidence vyšší než u placeba.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10. Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Nežádoucí účinky v případě předávkování jsou podobné jako nežádoucí účinky při běžném klinickém používání (viz bod 4.8).
Pacienti se Zollinger-Ellisonovým syndromem tolerovali dávky až 800 mg denně po dobu více než jednoho roku bez rozvoje signifikantních nežádoucích účinků.
V případě předávkování mají být nasazena obvyklá opatření k eliminaci nevstřebané látky z gastrointestinálního traktu, klinické monitorování a podpůrná terapie.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity, antagonisté
H2-receptorů
ATC kód: A02BA03,
Famotidin je kompetitivním antagonistou histaminových H2-receptorů, čímž vyvolává inhibici kyselé sekrece zprostředkované H2-receptory. Kromě acidity snižuje též obsah pepsinu a objem bazální žaludeční šťávy, a to i po stimulaci. Farmakologický účinek na CNS, imunologické, kardiovaskulární či respirační parametry nebyl pozorován.
Po perorálním podání účinek nastupuje během jedné hodiny a maxima dosahuje za 1 - 3 hodiny.
Jednorázové perorální dávky 20 a 40 mg spolehlivě inhibovaly bazální noční kyselou sekreci. Průměrná žaludeční kyselá sekrece byla inhibována nejméně po dobu 10 hodin o 86 až 94 %. Stejné dávky podávané ráno potlačily kyselou sekreci stimulovanou jídlem 3 - 5 hodin po podání průměrně o 76 až 84 % a 8 - 10 po podání o 25 - 30 %. Nicméně u některých subjektů účinek 20 mg dávky trval 6 - 8 hodin. Opakované dávky nevedly ke kumulaci léčivé látky.
Noční bazální hodnota pH v žaludku byla zvýšena po večerním podání 20 mg famotidinu průměrně na 5, a po 40 mg famotidinu průměrně na 6,4. Pokud byl famotidin užíván po snídani, hodnota pH se po 3 a 8 hodinách zvýšila po 20 mg i 40 mg dávce famotidinu asi na 5.
Sérové koncentrace gastrinu nalačno a po jídle nebyly famotidinem ovlivněny vůbec nebo pouze velmi mírně. Famotidin neovlivňoval vyprazdňování žaludku a exokrinní funkci slinivky. Totéž platí pro hepatální a portální krevní průtok. Famotidin zároveň neměl žádný vliv na endokrinologické funkce. Hormonální koncentrace prolaktinu, kortisonu, tyroxinu (T4) a testosteronu zůstaly během léčby famotidinem nezměněny.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Kinetika famotidinu je lineární.
Famotidin je po perorálním podání rychle absorbován.
Perorální biologická dostupnost je asi 40%.
Vrcholové plazmatické koncentrace jsou dosaženy přibližně za 1 až 3,5 hodiny po podání famotidinu. Vrcholové plazmatické koncentrace činí přibližně 0,04 až 0,06 pg/ml po podání 20 mg famotidinu a 0,075 až 0,1 pg/ml po podání 40 mg famotidinu. Opakované podávání nevede ke kumulaci léčivé látky. Absorpce famotidinu není ovlivněna konzumací jídla.
Famotidin je v omezené míře nacházen v mozkomíšním moku. Poměr plazma/mok za 4 hodiny po podání 40 mg famotidinu byl průměrně 0,1.
Famotidin je vylučován do mateřského mléka. Za 6 hodin po perorálním podání bylo dosaženo poměru mléko/plazma 1,78. Poločas eliminace z plazmy činí 2,6 až 4 hodiny.
Až 30 - 35 % léčivé látky je metabolizováno játry, za tvorby sulfoxidového metabolitu.
Za 24 hodin po perorálním podání se 25 - 30% léčivé látky vyloučí močí v nezměněné formě, po intravenózním podání se 65 - 70 % vyloučí močí v nezměněné formě. Renální clearance je 250 - 450 ml/min, což nasvědčuje tubulární exkreci. Malé množství může být vylučováno ve formě sulfoxidu.
Renální insuficience
Se snižováním renální funkce klesá renální a celková clearance famotidinu bez zvýšení nerenální eliminace. Poločas eliminace po intravenózní injekci jednorázové dávky 20 mg či 10 mg famotidinu se zvyšuje na 4,5 - 9 hodin u středně vážné renální insuficience (clearance kreatininu 60-30 ml/min), na 10 - 12 hodin u závažné renální insuficience (clearance kreatininu < 30 ml/min) a na 18 - 27 hodin u pacientů s terminální insuficiencí či anurií.
U pacientů se středně vážnou renální insuficiencí se množství nezměněného famotidinu vylučovaného močí snižuje na 60 %. V případě závažné renální insuficience je to pouze 25%.
V závislosti na typu dialýzy (hemofiltrace, 5hodinová hemodialýza či kontinuální hemodialýza) mají pacienti na dialýze poločas eliminace 7 - 14 hodin po intravenózním podání 20 mg famotidinu a 22,5 hodin po perorálním podání 20 g famotidinu.
Porucha jaterní funkce
Při poruše jaterní funkce je farmakokinetika famotidinu nezměněna.
Kinetika u starších pacientů
Farmakokinetické studie u starších pacientů neprokázaly žádné známky klinicky signifikantních změn souvisejících s věkem, nicméně při stanovení dávkování je třeba vzít v úvahu snížení renální funkce spojené s věkem.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Dostupné údaje neprokázaly teratogenní, mutagenní nebo kancerogenní účinky famotidinu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
Mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy, sodná sůl kroskramelosy, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, kyselina stearová 95%
Potah tablety:
hypromelosa 2910, makrogol 3350, oxid titaničitý (E 171),žlutý oxid železitý (E 172), červený oxid železitý (E 172)
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
2 roky.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Bílá neprůhledná HDPE lahvička uzavřená Al fólií a modrým PP šroubovacím uzávěrem s těsnící vložkou, příbalová informace uvedena na lahvičce.
APO-FAMOTIDINE 20 mg: 50 a 100 potahovaných tablet v HDPE lahvičce.
APO-FAMOTIDINE 40 mg: 50 a 100 potahovaných tablet v HDPE lahvičce.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Apotex Europe BV, Leiden, Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
APO-FAMOTIDINE 20 mg : 09/772/94-A/C APO-FAMOTIDINE 40 mg : 09/772/94-A/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
15. 6. 1994 / 15.1.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
15.1.2014
8/8