Příbalový Leták

Apidra Solostar 100 Jednotek/Ml

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

PŘÍLOHA I

Apidra 100 jednotek/ml injekční roztok v injekční lahvičce

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml obsahuje 100 jednotek insulinum glulisinum (odpovídá 3,49 mg).

Jedna injekční lahvička obsahuje 10 ml injekčního roztoku, což odpovídá 1000 jednotek.

Inzulín glulisin se vyrábí technologií rekombinace DNA využitím kmenů bakterie Escherichia coli. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok v injekční lahvičce.

Čirý bezbarvý vodný roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Léčba dospělých, mladistvých a dětí starších 6 let s diabetes mellitus, kde je nutná léčba inzulínem.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Síla tohoto přípravku se uvádí v jednotkách. Tyto jednotky se vztahují výhradně k přípravku Apidra a liší se od m.j. (IU) nebo jednotek používaných k vyjádření síly jiných inzulínových analogů (viz bod 5.1).

Apidra by se měla podávat v režimech, které zahrnují středně nebo dlouhodobě účinkující inzulín nebo analog bazálního inzulínu a může být podávána s perorálními antidiabetiky.

Dávka přípravku Apidra by měla být upravena individuálně.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

Farmakokinetické vlastnosti inzulínu glulisin jsou obecně u pacientů s renálním poškozením zachovány. Potřeba inzulínu však může být při poškození renálních funkcí snížena (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

Farmakokinetické vlastnosti inzulínu glulisin nebyly zkoumány u pacientů se sníženou funkcí jater.

U pacientů se zhoršením funkce jater může být potřeba inzulínu snížena z důvodu snížené kapacity glukoneogeneze a poklesu inzulínového metabolizmu.

Starší pacienti

U starších pacientů s diabetes mellitus jsou dostupné omezené farmakokinetické údaje. Zhoršení renálních funkcí může vést k poklesu potřeby inzulínu.

Pediatrická populace

Nej sou dostatečné klinické informace o použití přípravku Apidra u dětí mladších 6 let.

Způsob podání

Intravenózní podání

Apidra může být podávána intravenózně. Toto podání by měl provádět zdravotník.

Apidra se nesmí míchat s glukózou, Ringerovým roztokem ani s žádným jiným inzulínem.

Subkutánní podání

Apidra by se měla podávat subkutánní injekcí krátce (0-15 min) před jídlem nebo brzy po jídle, nebo kontinuální subkutánní infuzní pumpou.

Apidra by se měla podávat subkutánně do břišní stěny, stehna, deltového svalu nebo kontinuální infuzí do břišní stěny. Místa vpichu injekce a infuze v rámci jedné injekční oblasti (břicho, stehno nebo deltový sval) je nutno s každou injekcí střídat. Míra absorpce a následně nástup a trvání účinku mohou být ovlivněny místem vpichu, cvičením a dalšími faktory. Subkutánní injekce do břišní stěny zajišťuje o něco rychlejší absorpci než ostatní injekční místa (viz bod 5.2).

Musí se dávat pozor, aby bylo zajištěno, že nebyla propíchnuta krevní céva. Místo vpichu se po injekci nesmí masírovat. Pacienti musí být poučeni, aby používali správné injekční techniky.

Pokud je použita do inzulínové infuzní pumpy, nesmí se Apidra mísit s rozpouštědlem nebo s jakýmkoliv jiným inzulínem.

Míchání s inzulíny

Při podávání v subkutánní injekci se Apidra nesmí mísit s žádnými jinými léčivými přípravky s výjimkou NPH inzulínu.

Další podrobnosti o zacházení viz bod 6.6.

Kontinuální subkutánní infuze inzulínu

Přípravek Apidra je možné podávat pomocí systému pumpy (CSII) (Continuous Subcutaneous Insulin Infusion, kontinuální subkutánní infuze inzulínu), která je s příslušnými katetry a zásobníky vhodná pro infuzi inzulínu. Pacienti používající CSII mají být důkladně poučeni o používání systému pumpy.

Infuzní set a zásobník používaný pro přípravek Apidra musí být aseptickou technikou vyměňován nejméně každých 48 hodin. Tyto instrukce se mohou lišit od obecných pokynů uvedených v návodu k pumpě. Je důležité, aby se pacienti užívající přípravek Apidra řídili pouze instrukcemi specifickými pro přípravek Apidra. Nedodržení specifických pokynů pro podávání přípravku Apidra může vést k závažným nežádoucím účinkům.

Při používání v subkutánní infuzní inzulinové pumpě se Apidra nesmí mísit s ředicími roztoky ani s žádným jiným inzulínem.

Pacienti, jimž je přípravek Apidra podáván pomocí CSII, musí mít k dispozici alternativní systém pro aplikaci inzulínu pro případ selhání pumpy (viz bod 4.4 a 4.8).

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypoglykémie.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Převedení pacienta na jiný typ nebo značku inzulínu musí být prováděno za přísného lékařského dohledu. Změny síly, značky (výrobce), typu (rozpustný rychle účinkující, neutral protamin Hagedorn [NPH], lente, dlouhodobě působící, atd.), původu (zvířecí, lidský, analog lidského inzulinu) a/nebo způsobu výroby mohou vést k nutnosti změnit dávku. Současná léčba perorálními antidiabetiky může vyžadovat úpravu dávkování.

Hyperglykémie

Podávání neadekvátních dávek nebo přerušení léčby zejména u inzulíndependentních diabetiků může vést k hyperglykémii a diabetické ketoacidóze; tedy k okolnostem, které jsou potenciálně letální.

Hypoglykémie

Doba výskytu hypoglykémie závisí na profilu účinku podaného inzulínu, a proto se může měnit, pokud se mění režim léčby.

Okolnosti, za kterých mohou být včasné varovné symptomy pozměněny nebo být méně výrazné, zahrnují dlouhou anamnézu diabetu, zintenzivnění léčby inzulínem, diabetickou neuropatii, léčivé přípravky jako betablokátory nebo převedení ze zvířecího inzulínu na lidský inzulín.

Úprava dávky může být nezbytná u pacientů, kteří zvýší svou fyzickou aktivitu nebo změní svůj obvyklý stravovací řád. Cvičení prováděné okamžitě po jídle může zvýšit riziko hypoglykémie.

V porovnání s rozpustným lidským inzulínem, pokud se po injekci analogu rychlého inzulínu objeví hypoglykémie, tato se může objevit dříve.

Nekontrolovaná hypoglykemická nebo hyperglykemická reakce může způsobit bezvědomí, kóma nebo smrt.

Potřeba inzulínu může být pozměněna během nemoci nebo emočního rozrušení.

Chyby v medikaci

Byly hlášeny chyby v léčbě, kdy byly omylem podány jiné, zejména dlouhodobě působící, inzulíny namísto inzulínu glulisin. Před každým podáním injekce musí být vždy zkontrolován štítek inzulínu, aby nedošlo k záměně inzulínu glulisin a jiných inzulínů.

Kontinuální subkutánní infuze inzulínu

Závada inzulinové pumpy nebo infuzního setu nebo chyby při manipulaci mohou rychle přivodit hyperglykémii, ketózu a diabetickou ketoacidózu. Je nutné včas zjistit a odstranit příčinu hyperglykémie nebo ketózy nebo diabetické ketoacidózy.

Při podávání přípravku Apidra systémem skubkutánní inzulinové infuzní pumpy byly hlášeny případy diabetické ketoacidózy. Většina z těchto případů souvisela s nesprávnou manipulací nebo se selháním systému pumpy.

V mezidobí může být nutné podávat přípravek Apidra ve formě subkutánní injekce. Pacienti, kteří používají k léčbě kontinuální subkutánní infuzní pumpu, musí být zaškoleni v injekčním podávání inzulínu a musí mít k dispozici alternativní systém pro aplikaci inzulínu pro případ selhání pumpy (viz body 4.2 a 4.8).

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, tj. v podstatě sodík neobsahuje.

Apidra obsahuje metakresol, který může způsobovat alergické reakce.

Kombinace přípravku Apidra s pioglitazonem

Zejména u pacientů s rizikovými faktory pro vznik srdečního selhání byly při podávání pioglitazonu v kombinaci s inzulínem hlášeny případy srdečního selhání. To je třeba mít na paměti, pokud je zvažována léčba přípravkem Apidra v kombinaci s pioglitazonem. Jestliže je tato kombinace použita, je třeba pacienty sledovat, zda se u nich neobjevují známky a příznaky srdečního selhání, zvýšení hmotnosti a edém. Dojde-li k jakémukoli zhoršení srdečních příznaků, je zapotřebí léčbu pioglitazonem ukončit.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie sledující farmakokinetické interakce nebyly prováděny. Na základě empirických znalostí u podobných léčivých přípravků je pravděpodobné, že se neobjeví klinicky relevantní farmakokinetické interakce.

Rada látek ovlivňuje metabolizmus glukózy a může vyžadovat úpravu dávky inzulínu glulisin a zvláště pečlivé sledování.

Mezi látky, které mohou zvýšit hypoglykemizující účinek a zvýšit náchylnost k hypoglykémii, patří perorální antidiabetika, ACE inhibitory, disopyramid, fibráty, fluoxetin, inhibitory monoaminooxidázy (MAOI), pentoxifylin, propoxyfen, salicyláty a sulfonamidová antibiotika.

Mezi látky, které mohou snižovat hypoglykemizující účinek, patří kortikosteroidy, danazol, diazoxid, diuretika, glukagon, isoniazid, deriváty fenothiazinu, somatotropin, sympatomimetika (např. epinefrin [adrenalin], salbutamol, terbutalin), tyreoidální hormony, estrogeny a progestogeny (např. perorální kontraceptiva), inhibitory proteáz a atypické antipsychotické léky (např. olanzapin a klozapin).

Betablokátory, klonidin, soli lithia nebo alkohol mohou zesílit nebo zeslabit hypoglykemizující účinek inzulínu. Pentamidin může vyvolat hypoglykémii, po které může někdy následovat hyperglykémie.

Navíc vlivem sympatolytických léčivých přípravků jako jsou betablokátory, klonidin, guanethidin a reserpin, mohou být známky adrenergní kontraregulace sníženy nebo mohou zcela chybět.

4.6    Těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné nebo jen omezené údaje (výsledky u méně než 300 těhotenství) o použití inzulínu glulisin u těhotných žen.

Reprodukční studie na zvířatech neodhalily žádné rozdíly mezi inzulínem glulisin a lidským inzulínem co se týče těhotenství, embryofetálního vývoje, porodu nebo postnatálního vývoje (viz bod 5.3).

Při předepisování těhotným ženám je nutno postupovat opatrně. Pečlivé monitorování kompenzace glykémie je nutné.

Je nutné, aby u pacientek s preexistujícím diabetem nebo s těhotenským diabetem byla udržována v průběhu těhotenství dobrá metabolická kontrola. Požadavky na inzulín mohou klesat během prvního trimestru a obecně se zvyšují během druhého a třetího trimestru. Okamžitě po porodu potřeba inzulínu rapidně poklesne.

Kojení

Není známo, zda je inzulín glulisin vylučován do mateřského mléka, ale obecně inzulín nepřestupuje do mateřského mléka a není absorbován po perorálním podání.

Kojící matky mohou vyžadovat úpravu dávky inzulínu a diety.

Fertilita

Reprodukční studie u zvířat neodhalily žádné nežádoucí účinky inzulínu glulisinu na fertilitu.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacientova schopnost koncentrace a reakce může být zhoršena následkem hypoglykémie, hyperglykémie nebo například následkem poruchy zraku. To může představovat riziko v situacích, kde jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. při řízení vozidla nebo obsluze strojů).

Pacient by měl být obeznámen s opatřeními, zabraňujícími vzniku hypoglykémie během řízení. To je důležité zejména u těch pacientů, kteří mají sníženou nebo chybějící vnímavost k varovným příznakům hypoglykémie nebo mají časté epizody hypoglykémie. Je třeba zvážit, zda řízení nebo obsluha strojů jsou za těchto okolností vhodné.

4.8    Nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Hypoglykémie, nejčastější nežádoucí účinek inzulínové terapie, se může objevit, jestliže dávka inzulínu je vzhledem k jeho potřebě příliš vysoká.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky, které se vyskytly během klinických hodnocení, byly seřazeny níže systematicky podle skupiny orgánů a podle snižujícího se výskytu (velmi časté: >1/10; časté: >1/100 až <1/10; méně časté: >1/1 000 až <1/100; vzácné >1/10 000 až <1/1 000; velmi vzácné: <1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

MedDRA

Třídy

orgánových

systémů

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Není známo

Poruchy metabolismu a

výživy

Hypoglykémie

Hyperglykémie (potenciálně vedoucí k diabetické ketoacidóze (1))

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Reakce v místě

vpichu

Lokální

hypersenzitivní

reakce

Lipodystrofie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Systémová

hypersenzitivní

reakce

(1) Většina případů souvisela s chybnou manipulací nebo se selháním systému pumpy, když byl přípravek Apidra podáván pomocí CSII.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Poruchy metabolismu a výživy

Symptomy hypoglykémie se obvykle objeví náhle. Mohou zahrnovat studený pot, chladnou bledou kůži, únavu, nervozitu nebo třes, úzkost, neobvyklou únavu nebo slabost, zmatenost, poruchy koncentrace, ospalost, vlčí hlad, poruchy vidění, bolest hlavy, nauseu a palpitace.

Hypoglykémie se může stát závažnou a může vést k bezvědomí a/nebo křečím a k přechodnému nebo trvalému poškození mozkových funkcí nebo dokonce ke smrti.

U přípravku Apidra podávaného pomocí CSII byly hlášeny případy výskytu hyperglykémie (viz bod 4.4), která vedla k diabetické ketoacidóze (DKA); většina případů souvisela s nesprávnou manipulací nebo se selháním systému pumpy. Pacient se má vždy řídit specifickými pokyny pro používání přípravku Apidra a vždy má být vybaven alternativním systémem pro aplikaci inzulínu pro případ selhání pumpy.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Lokální reakce z přecitlivělosti (zčervenání, otok a svědění v místě vpichu) se mohou objevit v průběhu léčby inzulínem. Tyto reakce jsou obvykle přechodné a v průběhu pokračující léčby vymizí.

Lipodystrofie se může objevit v místě vpichu následkem nedodržení plynulého střídání místa vpichu v rámci oblasti aplikace.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Systémové reakce z přecitlivělosti mohou zahrnovat kopřivku, pocit tíhy na hrudi, dušnost, alergickou dermatitidu a svědění. Těžké případy generalizované alergické reakce včetně anafylaktické reakce mohou být život ohrožující.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Příznaky

Hypoglykémie se může objevit jako výsledek nadměrné inzulínové aktivity vzhledem k příjmu potravy a výdeji energie.

Nejsou k dispozici specifické údaje týkající se předávkování inzulínem glulisin. Hypoglykémie se však může rozvinout přes následující stádia:

Léčba

Mírné hypoglykemické epizody mohou být zvládnuty perorálním podáním glukózy nebo produktů obsahujících cukr. Doporučuje se proto, aby diabetici u sebe neustále nosili kostky cukru, sladkosti, sušenky nebo sladkou ovocnou šťávu.

Těžké hypoglykemické epizody, kdy pacient upadne do bezvědomí, mohou být léčeny glukagonem (0,5 mg až 1 mg) podaným intramuskulárně nebo subkutánně někým, kdo dostal patřičné instrukce, nebo glukózou podanou intravenózně zdravotnickým pracovníkem. Glukóza musí být podána intravenózně také tehdy, pokud u pacienta nenastane odpověď na glukagon během 10 až 15 minut.

Jakmile pacient znovu nabude vědomí, doporučuje se z důvodu prevence relapsu podání sacharidů perorálně.

Po injekci glukagonu by měl být pacient sledován v nemocnici z důvodu zjištění příčiny tak těžké hypoglykémie a z důvodu prevence dalších podobných epizod.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii diabetu, inzulíny a analogy rychle působící, k injekční aplikaci, ATC kód: A10AB06.

Mechanismus účinku

Inzulín glulisin je rekombinantní analog lidského inzulínu, který je ekvipotentní k normálnímu lidskému inzulínu. Inzulín glulisin má rychlejší nástup účinku a kratší trvání účinku než běžný lidský inzulín.

Primárním účinkem inzulínu a inzulínových analog včetně inzulínu glulisin je regulace metabolismu glukózy. Inzulíny snižují hladinu glukózy v krvi stimulací periferního vychytávání glukózy zvláště kosterními svaly a tukem a inhibicí glukoneogeneze v játrech. Inzulín inhibuje lipolýzu v tukových buňkách, inhibuje proteolýzu a podporuje syntézu proteinů.

Studie u zdravých dobrovolníků a pacientů s diabetem ukázaly, že inzulín glulisin, je-li podán subkutánně, je rychlejší v nástupu a kratší v trvání účinku než běžný lidský inzulín. Pokud je inzulín glulisin podán subkutánní injekcí, hypoglykemizující účinek nastupuje během 10 - 20 minut. Po intravenózním podání byl při srovnání se subkutánním podáním pozorován rychlejší nástup a kratší trvání účinku, stejně jako větší maximální účinek. Účinky na snížení glykémie jsou u inzulínu glulisin a běžného lidského inzulínu při podání intravenózní cestou ekvipotentní. Jedna jednotka inzulínu glulisin má stejný hypoglykemizující účinek jako jedna dávka běžného lidského inzulínu.

Proporcionalita dávky

Ve studii s 18 muži s diabetes mellitus 1. typu ve věku od 21 do 50 let snižoval inzulín glulisin hladinu glukózy úměrně podané dávce v terapeuticky relevantním dávkovém rozmezí 0,075 až 0,15 jednotky/kg. Při dávkách 0,3 jednotky/kg nebo vyšších byl hypoglykemický účinek inzulínu glulisinu nižší, než by úměrně odpovídalo dávce, stejně jako u lidského inzulínu.

Nástup účinku inzulínu glulisin je dvakrát rychlejší než u běžného lidského inzulínu a jeho hypoglykemický efekt končí asi o 2 hodiny dříve než u běžného lidského inzulínu.

Studie I. fáze u pacientů s diabetes mellitus 1. typu hodnotily hypoglykemizující profily inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu podaného subkutánně v dávce 0,15 jednotky/kg v různé době ve vztahu k 15minutovému standardnímu jídlu. Data ukázala, že inzulín glulisin podaný 2 minuty před jídlem, poskytuje v porovnání s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem podaným 30 minut před jídlem podobnou postprandiální kompenzaci. Je-li podán 2 minuty před jídlem, poskytuje inzulín glulisin lepší postprandiální kompenzaci než rozpustný rychle účinkující lidský inzulín podaný 2 minuty před jídlem. Inzulín glulisin podaný 15 minut po začátku jídla poskytuje podobnou glykemickou kompenzaci jako rozpustný rychle účinkující lidský inzulín podaný 2 minuty před jídlem (viz obrázek 1).


í    í    í

Obrázek 1 A    Obrázek 1B    Obrázek 1C


Obrázek 1: Průměrný hypoglykemizující účinek po dobu 6 hodin u 20 pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Inzulín glulisin podaný 2 minuty (Glulisin před) před začátkem jídla v porovnání s běžným lidským inzulínem podaným 30 minut (Rozpustný rychle účinkující inzulín-30 min) před začátkem jídla (obrázek 1A) a v porovnání s běžným lidským inzulínem podaným 2 minuty (Rozpustný rychle účinkující inzulín před) před jídlem (obrázek 1B). Inzulín glulisin podaný 15 minut (Glulisin po) po začátku jídla v porovnání s běžným inzulínem podaným 2 minuty (Rozpustný rychle účinkující inzulín před) před začátkem jídla (obrázek 1C). Na ose x je nula (šipka) začátek jídla trvajícího 15 minut.

Obezita

Studie I. fáze prováděná s inzulínem glulisin, inzulínem lispro a běžným lidským inzulínem u obézní populace ukázala, že inzulín glulisin si zachovává své rychle účinkující vlastnosti. V této studii byl čas představující časnou hypoglykemizující aktivitu až 20 % celkové AUC a AUC (0 -2 h) a sice 114 minut a 427 mg/kg" u inzulínu glulisin, 121 minut a 354 mg/kg" pro lispro a 150 minut a 197 mg/kg pro běžný lidský inzulín (viz obrázek 2).

Obrázek 2: Rychlost infuze glukózy (GIR) po subkutánní injekci 0,3 jednotky/kg inzulínu glulisin (GLULISIN) nebo inzulínu lispro (LISPRO) nebo normálního lidského inzulínu (Rozpustný rychle účinkující inzulín) u obézní populace.

Další studie I. fáze s inzulínem glulisin a inzulínem lispro u nediabetické populace 80 pacientů s širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (18-46 kg/m2) ukázala, že k rychlému nástupu účinku docházelo napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (BMI), zatímco celkový hypoglykemický efekt klesá se zvyšující se obezitou.

Průměrná plocha pod křivkou (AUC) pro celkovou GIR (glucose infusion rate- rychlost infuze glukózy) mezi 0-1. hodinou byla 102±75 mg/kg s 0,2 jednotky/kg inzulínu glulisin a 158±100 mg/kg s 0,4 jednotky/kg inzulínu glulisin a 83,1±72,8 mg/kg s 0,2 jednotky/kg inzulínu lispro a 112,3±70,8 mg/kg s 0,4 jednotky/kg inzulínu lispro.

Studie I. fáze u 18 obézních pacientů s diabetem mellitus 2. typu (BMI mezi 35 a 40 kg/m2) s inzulínem glulisin a inzulínem lispro [90% CI: 0,81, 0,95 (p=<0,01)] ukázala, že inzulín glulisin efektivně kontroluje diurnální postprandiální výkyvy hladiny glukózy v krvi.

Klinická účinnost a bezpečnost

Diabetes mellitus 1. typu - dospělí

Ve 26týdenní klinické studii fáze III srovnávající inzulín glulisin s inzulínem lispro podávanými subkutánně krátce (0-15 minut) před jídlem u pacientů s diabetes mellitus 1. typu užívajících inzulín glargin jako bazální inzulín, byl inzulín glulisin, co do kompenzace glykémie, srovnatelný s inzulínem lispro, jak ukazují změny glykovaného hemoglobinu od začátku do konce studie (vyjádřené jako HbA1c ekvivalent). Při selfmonitoringu byly pozorovány srovnatelné hodnoty glykémie. Na rozdíl od inzulínu lispro nebylo potřeba při terapii inzulínem glulisin zvyšovat dávku bazálního inzulínu.

12týdenní klinická studie fáze III prováděná u pacientů s diabetes mellitus 1. typu, kteří dostávali jako bazální terapii inzulín glargin, ukazuje, že podání inzulínu glulisin bezprostředně po jídle poskytuje srovnatelnou účinnost jako inzulín glulisin bezprostředně (0-15 minut) před jídlem nebo jako rozpustný rychle účinkující inzulín (30-45 minut).

V „per protokol“ populaci bylo ve skupině s glulisinem před jídlem pozorováno signifikantně větší snížení hodnot glykovaného hemoglobinu než ve skupině s rozpustným rychle účinkujícím inzulínem.

Diabetes mellitus 1. typu - děti

26týdenní klinická studie fáze III srovnávala subkutánní aplikaci inzulínu glulisin s inzulínem lispro podanými krátce (0 - 15 minut) před jídlem u dětí (4 - 5 let: n = 9; 6 - 7 let: n = 32 a 8 - 11 let: n = 149) a mladistvých (12-17 let: n = 382) s diabetes mellitus 1. typu, kterým byl aplikován jako bazální inzulín, inzulín glargin nebo NPH inzulín. S inzulínem glulisin bylo dosaženo srovnatelné glykemické kontroly hodnocené změnou glykovaného hemoglobinu (GHb vyjádřený jako ekvivalent HbA1c) od zahájení studie do jejího ukončení a hodnotami glukózy v krvi zjištěnými při selfmonitoringu jako s inzulínem lispro.

Nejsou dostatečné klinické informace o použití přípravku Apidra u dětí mladších 6 let.

Diabetes mellitus 2. typu - dospělí

26týdenní klinická studie fáze III následovaná rozšířením o 26týdenní studii bezpečnosti byla prováděna za účelem srovnání inzulínu glulisin (0-15 minut před jídlem) s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem (30-45 minut před jídlem) při subkutánním podání u pacientů s diabetes mellitus 2. typu užívajících NPH inzulín jako bazální inzulín. Průměrný body mass index (BMI) u pacientů byl 34,55 kg/m2. Inzulín glulisin ukázal, že je srovnatelný s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem, pokud se týče změn glykovaného hemoglobinu (vyjádřené jako HbA1c ekvivalent) od začátku do konce 6-měsíční studie (- 0,46 % u inzulínu glulisin a - 0,30 % u rozpustného rychle účinkujícího lidského inzulínu) a od začátku do konce 12-měsíční studie (- 0,23 % u inzulínu glulisin a - 0,13 % u rozpustného rychle účinkujícího lidského inzulínu, rozdíl není významný). V této studii většina pacientů (79 %) mísila jejich rychle účinkující inzulín s NPH inzulínem bezprostředně před injekcí a 58 % pacientů užívalo v době randomizace perorální antidiabetika. Tito pacienti byli instruováni, aby v jejich užívání pokračovali ve stejných dávkách.

Rasa a pohlaví

V kontrolovaných klinických studiích u dospělých neprokázal inzulín glulisin rozdíly v bezpečnosti a účinnosti v podskupinové analýze založené na rase a pohlaví.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Náhrada aminokyseliny asparagin na pozici B3 lidského inzulínu lysinem a lysinu na pozici B29 kyselinou glutamovou zajišťuje u inzulínu glulisin rychlejší absorpci.

Ve studii s 18 muži s diabetes mellitus 1. typu ve věku od 21 do 50 let vykazuje inzulín glulisin pro časnou, maximální a celkovou expozici v dávkovém rozmezí 0,075 až 0,4 jednotky/kg dávkovou proporcionalitu.

Absorpce a biologická dostupnost

Farmakokinetické profily u zdravých dobrovolníků a diabetiků 1. a 2. typu ukázaly, že absorpce inzulínu glulisin byla asi dvakrát rychlejší s přibližně dvakrát tak vysokou vrcholovou koncentrací ve srovnání s rozpustným rychle účinkujícím inzulínem.

Ve studii u pacientů s diabetes mellitus 1. typu po subkutánním podání 0,15 jednotky/kg byl pro inzulín glulisin Tmax 55 minut a C max 82 ± 1,3^ jednotky/ml ve srovnání s Tmax 82 minut a C max 46 ±

1.3    ^jednotky/ml pro rozpustný rychle účinkující inzulín. Průměrný čas výskytu v organismu u inzulínu glulisin byl kratší (98 minut) než pro rozpustný rychle účinkující inzulín (161 minut) (viz obrázek 3).

Obrázek 3: Farmakokinetický profil inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu u pacientů s diabetes mellitus 1. typu po dávce 0,15 jednotky/kg.

Ve studii u pacientů s diabetes mellitus 2. typu po subkutánním podání 0,2 jednotky/kg inzulínu glulisin byla Cmax 91 pjednotky/ml s rozmezím mezi kvartily od 78 do 104 pjednotky/ml.

Pokud byl inzulín glulisin aplikován subkutánně do břišní stěny, deltového svalu a stehna, profily koncentrace-čas byly podobné s mírně rychlejší absorpcí při podání do břišní stěny ve srovnání s podáním do stehna. Absorpce z deltového svalu byla střední (viz bod 4.2). Absolutní biologická dostupnost (70%) inzulínu glulisin byla v rámci míst aplikace podobná a s nízkou variabilitou mezi jednotlivými jedinci (11% CV). V porovnání se subkutánní injekcí vedlo podání intravenózního bolusu inzulinu glulisinu k vyšší systémové expozici, hodnota Cmax byla přibližně 40krát vyšší.

Obezita

Další studie I. fáze s inzulínem glulisin a inzulínem lispro u nediabetické populace 80 pacientů s širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (18-46 kg/m2) ukázala, že k rychlému nástupu účinku dochází napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti a že celková expozice je napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti zachována.

Doba do 10 % celkové INS expozice byla s inzulínem glulisin dosažena o asi 5-6 minut dříve. Distribuce a eliminace

Distribuce a eliminace inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu po intravenózním podání je podobná s distribučními objemy 13 l a 22 l a poločasem eliminace 13 a 18 minut.

Po subkutánním podání je inzulín glulisin eliminován rychleji než rozpustný rychle účinkující inzulín s poločasem eliminace 42 minut ve srovnání s 86 minutami. Ve zkřížené analýze u zdravých jedinců nebo u diabetiků 1. nebo 2. typu byl poločas eliminace v rozmezí od 37 do 75 minut (rozmezí mezi kvartily).

Inzulín glulisin vykazuje nízkou vazbu na plazmatické proteiny stejně jako lidský inzulín.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

V klinické studii prováděné u nediabetiků, pokrývající široké rozmezí renálních funkcí

(CrCl > 80 ml/min, 30-50 ml/min, < 30 ml/min), byly obecně zachovány rychle účinkující vlastnosti

inzulínu glulisin. U pacientů s poškozením ledvin však mohou být nároky na inzulín sníženy.

Porucha funkce jater

Farmakokinetické vlastnosti nebyly zkoumány u pacientů se sníženou funkcí jater.

Starší pacienti

U starších pacientů s diabetes mellitus jsou dostupné pouze velmi omezené farmakokinetické údaje.

Děti a mladiství

Farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti inzulínu glulisin byly zkoumány u dětí (7-11 let) a mladistvých (12-16 let) s diabetes mellitus 1. typu. Inzulín glulisin byl rychle absorbován v obou věkových skupinách, s podobným Tmax a Cmax jako u dospělých (viz bod 4.2). Při podání těsně před testovaným jídlem poskytuje inzulín glulisin stejně jako u dospělých lepší postprandiální kompenzaci než rozpustný rychle účinkující lidský inzulín (viz bod 5.1). Výchylky glukózy (AUC 0-6h) byly 641 mg.h/dl pro insulin glulisin a 801 mg.h/dl pro rozpustný rychle účinkující lidský inzulín.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje neodhalily jiné nálezy toxicity než ty, které jsou spojené s hypoglykemizující farmakodynamickou aktivitou (hypoglykémie), odlišné od rozpustného rychle účinkujícího inzulínu nebo s klinickým významem pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Metakresol Chlorid sodný Trometamol Polysorbát 20

Kyselina chlorovodíková 35%

Hydroxid sodný Voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Subkutánní podání

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou NPH lidských inzulínů.

Pokud je užívána v inzulínové pumpě, nesmí být Apidra mísena s žádnými dalšími léčivými přípravky.

Intravenózní podání

Bylo zjištěno, že Apidra není kompatibilní s 5% roztokem glukózy a s Ringerovým roztokem, tudíž se s těmito roztoky nesmí používat. Použití jiných roztoků dosud nebylo studováno.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

Doba použitelnosti po prvním použití injekční lahvičky

Přípravek může být uchováván až čtyři týdny při teplotě do 25°C mimo přímé teplo nebo světlo. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Je doporučeno, aby datum prvního použití z injekční lahvičky bylo zaznamenáno na štítek.

Doba použitelnosti pro intravenózní podání

Inzulin glulisin k intravenóznímu podání v koncentraci 1 jednotka/ml je stabilní při teplotě 15 °C až 25 °C po dobu 48 hodin (viz bod 6.6).

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Neotevřené injekční lahvičky

Uchovávejte v chladničce (2°C - 8°C).

Chraňte před mrazem.

Neukládejte přípravek Apidra do blízkosti mrazicího boxu nebo mrazicí vložky.

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Otevřené injekční lahvičky

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

10 ml roztoku v injekční lahvičce (bezbarvé sklo typu I) se zátkou (hliníkový pertl, pružná chlorobutylová guma) a polypropylenovým odtrhávacím víčkem. Dostupná jsou balení s 1, 2, 4 a 5 injekčními lahvičkami.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Subkutánní podání

Apidra v injekčních lahvičkách je pro použití do inzulínových stříkaček s odpovídající stupnicí jednotek a pro použití v inzulínové pumpě (viz bod 4.2).

Injekční lahvičku před použitím prohlédněte. Smí být použita pouze tehdy, je-li roztok čirý, bezbarvý a bez viditelných pevných částic. Vzhledem k tomu, že Apidra je roztok, není potřeba ho před použitím znovu protřepávat.

Před každým podáním injekce musí být vždy zkontrolován štítek inzulínu, aby nedošlo k záměně inzulínu glulisin a jiných inzulínů (viz bod 4.4).

Míchání s inzulíny

Pokud se Apidra mísí s NPH lidským inzulínem, měla by být natažena do stříkačky jako první. Injekce by se měla podat okamžitě po smíchání, protože údaje týkající se směsí připravených značnou dobu před injekcí nejsou dostupné.

Kontinuální subkutánní infuzní pumpa Informace viz body 4.2 a 4.8.

Intravenózní podání

Apidra by měla být používána v koncentraci 1 jednotka inzulínu glulisinu /ml v infuzních systémech s infuzním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) s chloridem draselným o koncentraci 40 mmol/l nebo bez něj, v koextrudovaných polyolefinových/polyamidových umělohmotných infuzních vacích s jednorázovými infuzními sety. Inzulin glulisin k intravenóznímu podání v koncentraci 1 jednotka/ml je stabilní při pokojové teplotě po dobu 48 hodin.

Po naředění k intravenóznímu podání musí být roztok před podáním vizuálně zkontrolován, zda neobsahuje částice. Smí být použit pouze čirý bezbarvý roztok, který není zkalený a neobsahuje žádné viditelné částice.

Bylo zjištěno, že Apidra není kompatibilní s 5% roztokem glukózy a s Ringerovým roztokem, tudíž se s těmito roztoky nesmí používat. Použití jiných roztoků dosud nebylo studováno.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sanofi-Aventis Deutschland GmbH D-65926 Frankfurt am Main Německo.

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/04/285/001-004

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 27. září 2004

Datum posledního prodloužení registrace: 20. srpna 2009

10. DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku j sou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu/

NÁZEV PŘÍPRAVKU

1.


Apidra 100 jednotek/ml injekční roztok v zásobní vložce

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml obsahuje 100 jednotek insulinum glulisinum (odpovídá 3,49 mg).

Jedna zásobní vložka obsahuje 3 ml injekčního roztoku, což odpovídá 300 jednotek.

Inzulín glulisin se vyrábí technologií rekombinace DNA využitím kmenů bakterie Escherichia coli. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok v zásobní vložce.

Čirý bezbarvý vodný roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Léčba dospělých, mladistvých a dětí starších 6 let s diabetes mellitus, kde je nutná léčba inzulínem.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Síla tohoto přípravku se uvádí v jednotkách. Tyto jednotky se vztahují výhradně k přípravku Apidra a liší se od m.j. (IU) nebo jednotek používaných k vyjádření síly jiných inzulínových analogů (viz bod 5.1).

Apidra by se měla podávat v režimech, které zahrnují středně nebo dlouhodobě účinkující inzulín nebo analog bazálního inzulínu a může být podávána s perorálními antidiabetiky.

Dávka přípravku Apidra by měl být upravena individuálně.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

Farmakokinetické vlastnosti inzulínu glulisin jsou obecně u pacientů s renálním poškozením zachovány. Potřeba inzulínu však může být při poškození renálních funkcí snížena (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

Farmakokinetické vlastnosti inzulínu glulisin nebyly zkoumány u pacientů se sníženou funkcí jater.

U pacientů se zhoršením funkce jater může být potřeba inzulínu snížena z důvodu snížené kapacity glukoneogeneze a poklesu inzulínového metabolizmu.

Starší pacienti

U starších pacientů s diabetes mellitus jsou dostupné omezené farmakokinetické údaje. Zhoršení renálních funkcí může vést k poklesu potřeby inzulínu.

Pediatrická populace

Nej sou dostatečné klinické informace o použití přípravku Apidra u dětí mladších 6 let.

Způsob podání

Subkutánní podání

Apidra by se měla podávat subkutánní injekcí krátce (0-15 min) před jídlem nebo brzy po jídle, nebo kontinuální subkutánní infuzní pumpou.

Apidra by se měla podávat subkutánně do břišní stěny, stehna, deltového svalu nebo kontinuální infuzí do břišní stěny. Místa vpichu injekce a infuze v rámci jedné injekční oblasti (břicho, stehno nebo deltový sval) je nutno s každou injekcí střídat. Míra absorpce a následně nástup a trvání účinku mohou být ovlivněny místem vpichu, cvičením a dalšími faktory. Subkutánní injekce do břišní stěny zajišťuje o něco rychlejší absorpci než ostatní injekční místa (viz bod 5.2).

Musí se dávat pozor, aby bylo zajištěno, že nebyla propíchnuta krevní céva. Místo vpichu se po injekci nesmí masírovat. Pacienti musí být poučeni, aby používali správné injekční techniky.

Míchání s inzulíny

Při podávání v subkutánní injekci se Apidra nesmí mísit s žádnými jinými léčivými přípravky s výjimkou NPH inzulínu.

Další podrobnosti o zacházení viz bod 6.6.

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypoglykémie.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Převedení pacienta na jiný typ nebo značku inzulínu musí být prováděno za přísného lékařského dohledu. Změny síly, značky (výrobce), typu (rozpustný rychle účinkující, neutral protamin Hagedorn [NPH], lente, dlouhodobě působící, atd.), původu (zvířecí, lidský, analog lidského inzulinu) a/nebo způsobu výroby mohou vést k nutnosti změnit dávku. Současná léčba perorálními antidiabetiky může vyžadovat úpravu dávkování.

Hyperglykémie

Podávání neadekvátních dávek nebo přerušení léčby zejména u inzulíndependentních diabetiků může vést k hyperglykémii a diabetické ketoacidóze; tedy k okolnostem, které jsou potenciálně letální.

Hypoglykémie

Doba výskytu hypoglykémie závisí na profilu účinku podaného inzulínu, a proto se může měnit, pokud se mění režim léčby.

Okolnosti, za kterých mohou být včasné varovné symptomy pozměněny nebo být méně výrazné, zahrnují dlouhou anamnézu diabetu, zintenzivnění léčby inzulínem, diabetickou neuropatii, léčivé přípravky jako betablokátory nebo převedení ze zvířecího inzulínu na lidský inzulín.

Úprava dávky může být nezbytná u pacientů, kteří zvýší svou fyzickou aktivitu nebo změní svůj obvyklý stravovací řád. Cvičení prováděné okamžitě po jídle může zvýšit riziko hypoglykémie.

V porovnání s rozpustným lidským inzulínem, pokud se po injekci analogu rychlého inzulínu objeví hypoglykémie, tato se může objevit dříve.

Nekontrolovaná hypoglykemická nebo hyperglykemická reakce může způsobit bezvědomí, kóma nebo smrt.

Potřeba inzulínu může být pozměněna během nemoci nebo emočního rozrušení.

Pera, která se mají používat se zásobními vložkami Apidra

Zásobní vložky Apidra je možné použít pouze s následujícími pery:

-    JuniorSTAR, které dávkuje přípravek Apidra po 0,5 jednotky

-    OptiPen, ClikSTAR, Tactipen, Autopen 24 a AllStar, která dávkují přípravek Apidra po 1 jednotce. Tyto zásobní vložky se nemají používat s žádnými jinými pery pro opakované použití, protože přesnost dávky byla ověřena jen pro výše uvedená pera.

Všechna uvedená pera nemusí být ve Vaší zemi na trhu.

Chyby v medikaci

Byly hlášeny chyby v léčbě, kdy byly omylem podány jiné, zejména dlouhodobě působící, inzulíny namísto inzulínu glulisin. Před každým podáním injekce musí být vždy zkontrolován štítek inzulínu, aby nedošlo k záměně inzulínu glulisin a jiných inzulínů.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, tj. v podstatě sodík neobsahuje.

Apidra obsahuje metakresol, který může způsobovat alergické reakce.

Kombinace přípravku Apidra s pioglitazonem

Zejména u pacientů s rizikovými faktory pro vznik srdečního selhání byly při podávání pioglitazonu v kombinaci s inzulínem hlášeny případy srdečního selhání. To je třeba mít na paměti, pokud je zvažována léčba přípravkem Apidra v kombinaci s pioglitazonem. Jestliže je tato kombinace použita, je třeba pacienty sledovat, zda se u nich neobjevují známky a příznaky srdečního selhání, zvýšení hmotnosti a edém. Dojde-li k jakémukoli zhoršení srdečních příznaků, je zapotřebí léčbu pioglitazonem ukončit.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie sledující farmakokinetické interakce nebyly prováděny. Na základě empirických znalostí u podobných léčivých přípravků je pravděpodobné, že se neobjeví klinicky relevantní farmakokinetické interakce.

Rada látek ovlivňuje metabolizmus glukózy a může vyžadovat úpravu dávky inzulínu glulisin a zvláště pečlivé sledování.

Mezi látky, které mohou zvýšit hypoglykemizující účinek a zvýšit náchylnost k hypoglykémii, patří perorální antidiabetika, ACE inhibitory, disopyramid, fibráty, fluoxetin, inhibitory monoaminooxidázy (MAOI), pentoxifylin, propoxyfen, salicyláty a sulfonamidová antibiotika.

Mezi látky, které mohou snižovat hypoglykemizující účinek patří kortikosteroidy, danazol, diazoxid, diuretika, glukagon, isoniazid, deriváty fenothiazinu, somatotropin, sympatomimetika (např. epinefrin [adrenalin], salbutamol, terbutalin), tyreoidální hormony, estrogeny a progestogeny (např. perorální kontraceptiva), inhibitory proteáz a atypické antipsychotické léky (např. olanzapin a klozapin).

Betablokátory, klonidin, soli lithia nebo alkohol mohou zesílit nebo zeslabit hypoglykemizující účinek inzulínu. Pentamidin může vyvolat hypoglykémii, po které může někdy následovat hyperglykémie.

Navíc vlivem sympatolytických léčivých přípravků jako jsou betablokátory, klonidin, guanethidin a reserpin, mohou být známky adrenergní kontraregulace sníženy nebo mohou zcela chybět.

4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné nebo jen omezené údaje (výsledky u méně než 300 těhotenství) o použití inzulínu glulisin u těhotných žen.

Reprodukční studie na zvířatech neodhalily žádné rozdíly mezi inzulínem glulisin a lidským inzulínem co se týče těhotenství, embryofetálního vývoje, porodu nebo postnatálního vývoje (viz bod 5.3).

Při předepisování těhotným ženám je nutno postupovat opatrně. Pečlivé monitorování kompenzace glykémie je nutné.

Je nutné, aby u pacientek s preexistujícím diabetem nebo s těhotenským diabetem byla udržována v průběhu těhotenství dobrá metabolická kontrola. Požadavky na inzulín mohou klesat během prvního trimestru a obecně se zvyšují během druhého a třetího trimestru. Okamžitě po porodu potřeba inzulínu rapidně poklesne.

Kojení

Není známo, zda je inzulín glulisin vylučován do mateřského mléka, ale obecně inzulín nepřestupuje do mateřského mléka a není absorbován po perorálním podání.

Kojící matky mohou vyžadovat úpravu dávky inzulínu a diety.

Fertilita

Reprodukční studie u zvířat neodhalily žádné nežádoucí účinky inzulínu glulisinu na fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacientova schopnost koncentrace a reakce může být zhoršena následkem hypoglykémie nebo hyperglykémie nebo například následkem poruchy zraku. To může představovat riziko v situacích, kde jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. při řízení vozidla nebo při obsluze strojů).

Pacient by měl být obeznámen s opatřeními, zabraňujícími vzniku hypoglykémie během řízení. To je důležité zejména u těch pacientů, kteří mají sníženou nebo chybějící vnímavost k varovným příznakům hypoglykémie nebo mají časté epizody hypoglykémie. Je třeba zvážit, zda řízení nebo obsluha strojů jsou za těchto okolností vhodné.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Hypoglykémie, nejčastější nežádoucí účinek inzulínové terapie, se může objevit, jestliže dávka inzulínu je vzhledem k jeho potřebě příliš vysoká.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky, které se vyskytly během klinických hodnocení, byly seřazeny níže systematicky podle skupiny orgánů a podle snižujícího se výskytu (velmi časté: >1/10; časté: >1/100 až <1/10; méně časté: >1/1 000 až <1/100; vzácné >1/10 000 až <1/1 000; velmi vzácné: <1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

MedDRA

Třídy

orgánových

systémů

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Poruchy metabolismu a

výživy

Hypoglykémie

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Reakce v místě

vpichu

Lokální

hypersenzitivní

reakce

Lipodystrofie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Systémová

hypersenzitivní

reakce

Popis vybraných nežádoucích účinků

Poruchy metabolismu a výživy

Symptomy hypoglykémie se obvykle objeví náhle. Mohou zahrnovat studený pot, chladnou bledou kůži, únavu, nervozitu nebo třes, úzkost, neobvyklou únavu nebo slabost, zmatenost, poruchy koncentrace, ospalost, vlčí hlad, poruchy vidění, bolest hlavy, nauseu a palpitace.

Hypoglykémie se může stát závažnou a může vést k bezvědomí a/nebo křečím a k přechodnému nebo trvalému poškození mozkových funkcí nebo dokonce ke smrti.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Lokální reakce z přecitlivělosti (zčervenání, otok a svědění v místě vpichu) se mohou objevit v průběhu léčby inzulínem. Tyto reakce jsou obvykle přechodné a v průběhu pokračující léčby vymizí.

Lipodystrofie se může objevit v místě vpichu následkem nedodržení plynulého střídání místa vpichu v rámci oblasti aplikace.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Systémové reakce z přecitlivělosti mohou zahrnovat kopřivku, pocit tíhy na hrudi, dušnost, alergickou dermatitidu a svědění. Těžké případy generalizované alergické reakce včetně anafylaktické reakce mohou být život ohrožující.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Příznaky

Hypoglykémie se může objevit jako výsledek nadměrné inzulínové aktivity vzhledem k příjmu potravy a výdeji energie.

Nejsou k dispozici specifické údaje týkající se předávkování inzulínem glulisin. Hypoglykémie se však může rozvinout přes následující stádia:

Léčba

Mírné hypoglykemické epizody mohou být zvládnuty perorálním podáním glukózy nebo produktů obsahujících cukr. Doporučuje se proto, aby diabetici u sebe neustále nosili kostky cukru, sladkosti, sušenky nebo sladkou ovocnou šťávu.

Těžké hypoglykemické epizody, kdy pacient upadne do bezvědomí, mohou být léčeny glukagonem (0,5 mg až 1 mg) podaným intramuskulárně nebo subkutánně někým, kdo dostal patřičné instrukce, nebo glukózou podanou intravenózně zdravotnickým pracovníkem. Glukóza musí být podána intravenózně také tehdy, pokud u pacienta nenastane odpověď na glukagon během 10 až 15 minut.

Jakmile pacient znovu nabude vědomí, doporučuje se z důvodu prevence relapsu podání sacharidů perorálně.

Po injekci glukagonu by měl být pacient sledován v nemocnici z důvodu zjištění příčiny tak těžké hypoglykémie a z důvodu prevence dalších podobných epizod.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii diabetu, inzulíny a analogy rychle působící, k injekční aplikaci ATC kód: A10AB06.

Mechanismus účinku

Inzulín glulisin je rekombinantní analog lidského inzulínu, který je ekvipotentní k normálnímu lidskému inzulínu. Inzulín glulisin má rychlejší nástup účinku a kratší trvání účinku než běžný lidský inzulín.

Primárním účinkem inzulínu a inzulínových analog včetně inzulínu glulisin je regulace metabolismu glukózy. Inzulíny snižují hladinu glukózy v krvi stimulací periferního vychytávání glukózy zvláště kosterními svaly a tukem a inhibicí glukoneogeneze v játrech. Inzulín inhibuje lipolýzu v tukových buňkách, inhibuje proteolýzu a podporuje syntézu proteinů.

Studie u zdravých dobrovolníků a pacientů s diabetem ukázaly, že inzulín glulisin, je-li podán subkutánně, je rychlejší v nástupu a kratší v trvání účinku než běžný lidský inzulín. Pokud je inzulín glulisin podán subkutánní injekcí, hypoglykemizující účinek nastupuje během 10 - 20 minut. Účinky na snížení glykémie j sou u inzulínu glulisin a běžného lidského inzulínu při podání intravenózní cestou ekvipotentní. Jedna jednotka inzulínu glulisin má stejný hypoglykemizující účinek jako jedna dávka běžného lidského inzulínu.

Proporcionalita dávky

Ve studii s 18 muži s diabetes mellitus 1. typu ve věku od 21 do 50 let snižoval inzulín glulisin hladinu glukózy úměrně podané dávce v terapeuticky relevantním dávkovém rozmezí 0,075 až 0,15 jednotky/kg. Při dávkách 0,3 jednotky/kg nebo vyšších byl hypoglykemický účinek inzulínu glulisinu nižší, než by úměrně odpovídalo dávce, stejně jako u lidského inzulínu.

Nástup účinku inzulínu glulisin je dvakrát rychlejší než u běžného lidského inzulínu a jeho hypoglykemický efekt končí asi o 2 hodiny dříve než u běžného lidského inzulínu.

Studie I. fáze u pacientů s diabetes mellitus 1. typu hodnotily hypoglykemizující profily inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu podaného subkutánně v dávce 0,15 jednotky/kg v různé době ve vztahu k 15minutovému standardnímu jídlu. Data ukázala, že inzulín glulisin podaný 2 minuty před jídlem, poskytuje v porovnání s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem podaným 30 minut před jídlem podobnou postprandiální kompenzaci. Je-li podán 2 minuty před jídlem, poskytuje inzulín glulisin lepší postprandiální kompenzaci než rozpustný rychle účinkující lidský inzulín podaný 2 minuty před jídlem. Inzulín glulisin podaný 15 minut po začátku jídla poskytuje podobnou glykemickou kompenzaci jako rozpustný rychle účinkující lidský inzulín podaný 2 minuty před jídlem (viz obrázek 1).

220


220


180


60


140


£

tu

ž 120


100


GLULISIN - před N___.

ROZPUSTNÝ RYCHLE ’

účinkující inzulín - 30 min


GLULISIN - před


ROZPUSTNÝ RYCHLE


Účinkující iNZULiN-eřed


220

200

—r

—i—i—i—i—i—r

180

ú\\

£160

L \ '

Jf \ \ P \ \

^140

I \'

F \V

-

UJ

£ 120

_

—I

O

100

V _

_

80

-GLULISIN - po ROZPUSTNÝ RYCHLE

_

60

_L

ŮČINKUJiCMNZUUN-pfed f

-1    01234567

Čas - hodiny


Čas - hodiny


Obrázek 1 A


2    3    4

Čas - hodiny

Obrázek 1B


Obrázek 1C


Obrázek 1: Průměrný hypoglykemizující účinek po dobu 6 hodin u 20 pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Inzulín glulisin podaný 2 minuty (Glulisin před) před začátkem jídla v porovnání s běžným lidským inzulínem podaným 30 minut (Rozpustný rychle účinkující inzulín-30 min) před začátkem jídla (obrázek 1A) a v porovnání s běžným lidským inzulínem podaným 2 minuty (Rozpustný rychle účinkující inzulín před) před jídlem (obrázek 1B). Inzulín glulisin podaný 15 minut (Glulisin po) po začátku jídla v porovnání s běžným inzulínem podaným 2 minuty (Rozpustný rychle účinkující inzulín před) před začátkem jídla (obrázek 1C). Na ose x je nula (šipka) začátek jídla trvajícího 15 minut.

Obezita

Studie I. fáze prováděná s inzulínem glulisin, inzulínem lispro a běžným lidským inzulínem u obézní populace ukázala, že inzulín glulisin si zachovává své rychle účinkující vlastnosti. V této studii byl čas představující časnou hypoglykemizující aktivitu až 20 % celkové AUC a AUC (0 -2 h) a sice 114 minut a 427 mg/kg" u inzulínu glulisin, 121 minut a 354 mg/kg" pro lispro a 150 minut a 197 mg/kg pro běžný lidský inzulín (viz obrázek 2).

Obrázek 2: Rychlost infuze glukózy (GIR) po subkutánní injekci 0,3 jednotky/kg inzulínu glulisin (GLULISIN) nebo inzulínu lispro (LISPRO) nebo normálního lidského inzulínu (Rozpustný rychle účinkující inzulín) u obézní populace.

Další studie I. fáze s inzulínem glulisin a inzulínem lispro u nediabetické populace 80 pacientů s širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (18-46 kg/m2) ukázala, že k rychlému nástupu účinku docházelo napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (BMI), zatímco celkový hypoglykemický efekt klesá se zvyšující se obezitou.

Průměrná plocha pod křivkou (AUC) pro celkovou GIR (glucose infusion rate- rychlost infuze glukózy) mezi 0-1. hodinou byla 102±75 mg/kg s 0,2 jednotky/kg inzulínu glulisin a 158±100 mg/kg s 0,4 jednotky/kg inzulínu glulisin a 83,1±72,8 mg/kg s 0,2 jednotky/kg inzulínu lispro a 112,3±70,8 mg/kg s 0,4 jednotky/kg inzulínu lispro.

Studie I. fáze u 18 obézních pacientů s diabetem mellitem 2. typu (BMI mezi 35 a 40 kg/m2) s inzulínem glulisin a inzulínem lispro [90% CI:0,81, 0,95 (p=<0,01)] ukázala, že inzulín glulisin efektivně kontroluje diurnální postprandiální výkyvy hladiny glukózy v krvi.

Klinická účinnost a bezpečnost

Diabetes mellitus 1. typu - dospělí

Ve 26týdenní klinické studii fáze III srovnávající inzulín glulisin s inzulínem lispro podávanými subkutánně krátce (0-15 minut) před jídlem u pacientů s diabetes mellitus 1. typu užívajících inzulín glargin jako bazální inzulín, byl inzulín glulisin, co do kompenzace glykémie, srovnatelný s inzulínem lispro, jak ukazují změny glykovaného hemoglobinu od začátku do konce studie (vyjádřené jako HbAJc ekvivalent). Při selfmonitoringu byly pozorovány srovnatelné hodnoty glykémie. Na rozdíl od inzulínu lispro nebylo potřeba při terapii inzulínem glulisin zvyšovat dávku bazálního inzulínu.

12týdenní klinická studie fáze III prováděná u pacientů s diabetes mellitus 1. typu, kteří dostávali jako bazální terapii inzulín glargin, ukazuje, že podání inzulínu glulisin bezprostředně po jídle poskytuje srovnatelnou účinnost jako inzulín glulisin bezprostředně (0-15 minut) před jídlem nebo jako rozpustný rychle účinkující inzulín (30-45 minut).

V „per protokol“ populaci bylo ve skupině s glulisinem před jídlem pozorováno signifikantně větší snížení hodnot glykovaného hemoglobinu než ve skupině s rozpustným rychle účinkujícím inzulínem.

Diabetes mellitus 1. typu - děti

26týdenní klinická studie fáze III srovnávala subkutánní aplikaci inzulínu glulisin s inzulínem lispro podanými krátce (0 - 15minut) před jídlem u dětí (4 - 5 let: n = 9; 6 - 7 let: n = 32 a 8 - 11 let: n = 149) a mladistvých (12-17 let: n = 382) s diabetem mellitem 1.typu, kterým byl aplikován jako bazální inzulín glargin nebo NPH inzulín. S inzulínem glulisin bylo dosaženo srovnatelné glykemické kontroly hodnocené změnou glykovaného hemoglobinu (GHb vyjádřený jako ekvivalent HbAJc) od zahájení studie do jejího ukončení a hodnotami glukózy v krvi zjištěnými při selfmonitoringu jako s inzulínem lispro.

Nej sou dostatečné klinické informace o použití přípravku Apidra u dětí mladších 6 let.

Diabetes mellitus 2. typu - dospělí

26týdenní klinická studie fáze III následovaná rozšířením o 26týdenní studii bezpečnosti byla prováděna za účelem srovnání inzulínu glulisin (0-15 minut před jídlem) s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem (30-45 minut před jídlem) při subkutánním podání u pacientů s diabetem mellitem 2. typu užívajících NPH inzulín jako bazální inzulín. Průměrný body mass index (BMI) u pacientů byl 34,55 kg/m2. Inzulín glulisin ukázal, že je srovnatelný s rozpustným rychle účinkujícím lidském inzulínem, pokud se týče změn glykovaného hemoglobinu (vyjádřené jako HbAJc ekvivalent) od začátku do konce 6-měsíční studie (- 0,46 % u inzulínu glulisin a - 0,30 % u rozpustného rychle účinkujícího lidského inzulínu) a od začátku do konce 12-měsíční studie (- 0,23 % u inzulínu glulisin a - 0,13 % u rozpustného rychle účinkujícího lidského inzulínu, rozdíl není významný). V této studii většina pacientů (79 %) mísila jejich rychle účinkující inzulín s NPH inzulínem bezprostředně před injekcí a 58 % pacientů užívalo v době randomizace perorální antidiabetika. Tito pacienti byli instruováni, aby v jejich užívání pokračovali ve stejných dávkách.

Rasa a pohlaví

V kontrolovaných klinických studiích u dospělých neprokázal inzulín glulisin rozdíly v bezpečnosti a účinnosti v podskupinové analýze založené na rase a pohlaví.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Náhrada aminokyseliny asparagin na pozici B3 lidského inzulínu lysinem a lysinu na pozici B29 kyselinou glutamovou zajišťuje u inzulínu glulisin rychlejší absorpci.

Ve studii s 18 muži s diabetes mellitus 1. typu ve věku od 21 do 50 let vykazuje inzulín glulisin pro časnou, maximální a celkovou expozici v dávkovém rozmezí 0,075 až 0,4 jednotky/kg dávkovou proporcionalitu.

Absorpce a biologická dostupnost

Farmakokinetické profily u zdravých dobrovolníků a diabetiků 1. a 2. typu ukázaly, že absorpce inzulínu glulisin byla asi dvakrát rychlejší s přibližně dvakrát tak vysokou vrcholovou koncentrací ve srovnání s rozpustným rychle účinkujícím inzulínem.

Ve studii u pacientů s diabetes mellitus 1. typu po subkutánním podání 0,15 jednotky/kg byl pro inzulín glulisin Tmax 55 minut a Cmax 82 ± 1,3 pjednotky/ml ve srovnání s Tmax 82 minut a Cmax 46 ±

1.3    pjednotky/ml pro rozpustný rychle účinkující inzulín. Průměrný čas výskytu v organismu u inzulínu glulisin byl kratší (98 minut) než pro rozpustný rychle účinkující inzulín (161 minut) (viz obrázek 3).

Obrázek 3: Farmakokinetický profil inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu u pacientů s diabetes mellitus 1. typu po dávce 0,15 jednotky/kg.

Ve studii u pacientů s diabetes mellitus 2. typu po subkutánním podání 0,2 jednotky/kg inzulínu glulisin byla Cmax 91 pjednotky/ml s rozmezím mezi kvartily od 78 do 104 pjednotky/ml.

Pokud byl inzulín glulisin aplikován subkutánně do břišní stěny, deltového svalu a stehna, profily koncentrace-čas byly podobné s mírně rychlejší absorpcí při podání do břišní stěny ve srovnání s podáním do stehna. Absorpce z deltového svalu byla střední (viz bod 4.2). Absolutní biologická dostupnost (70%) inzulínu glulisin byla v rámci míst aplikace podobná a s nízkou variabilitou mezi jednotlivými jedinci (11% CV). V porovnání se subkutánní injekcí vedlo podání intravenózního bolusu inzulínu glulisinu k vyšší systémové expozici, hodnota Cmax byla přibližně 40krát vyšší.

Obezita

Další studie I. fáze s inzulínem glulisin a inzulínem lispro u nediabetické populace 80 pacientů s širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (18-46 kg/m2) ukázala, že k rychlému nástupu účinku dochází napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti a že celková expozice je napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti zachována.

Doba do 10% celkové INS expozice byla s inzulínem glulisin dosažena o asi 5-6 minut dříve. Distribuce a eliminace

Distribuce a eliminace inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu po intravenózním podání je podobná s distribučními objemy 13 l a 22 l a poločasem eliminace 13 a 18 minut.

Po subkutánním podání je inzulín glulisin eliminován rychleji než rozpustný rychle účinkující inzulín s poločasem eliminace 42 minut ve srovnání s 86 minutami. Ve zkřížené analýze u zdravých jedinců nebo u diabetiků 1. nebo 2. typu byl poločas eliminace v rozmezí od 37 do 75 minut (rozmezí mezi kvartily).

Inzulín glulisin vykazuje nízkou vazbu na plazmatické proteiny stejně jako lidský inzulín.

Porucha funkce ledvin

V klinické studii prováděné u nediabetiků, pokrývající široké rozmezí renálních funkcí

(CrCl > 80 ml/min, 30-50 ml/min, < 30 ml/min), byly obecně zachovány rychle účinkující vlastnosti

inzulínu glulisin. U pacientů s poškozením ledvin však mohou být nároky na inzulín sníženy.

Porucha funkce jater

Farmakokinetické vlastnosti nebyly zkoumány u pacientů se sníženou funkcí jater.

Starší pacienti

U starších pacientů s diabetes mellitus jsou dostupné pouze velmi omezené farmakokinetické údaje.

Děti a mladiství

Farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti inzulínu glulisin byly zkoumány u dětí (7-11 let) a mladistvých (12-16 let) s diabetes mellitus 1. typu. Inzulín glulisin byl rychle absorbován v obou věkových skupinách, s podobným Tmax a Cmax jako u dospělých (viz bod 4.2).

Při podání těsně před testovaným jídlem poskytuje inzulín glulisin stejně jako u dospělých lepší postprandiální kompenzaci než rozpustný rychle účinkující lidský inzulín (viz bod 5.1). Výchylky glukózy (AUC 0-6h) byly 641 mg.h/dl pro insulin glulisin a 801 mg.h/dl pro rozpustný rychle účinkující lidský inzulín.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje neodhalily jiné nálezy toxicity než ty, které jsou spojené s hypoglykemizující farmakodynamickou aktivitou (hypoglykémie), odlišné od rozpustného rychle účinkujícího inzulínu nebo s klinickým významem pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Metakresol Chlorid sodný Trometamol Polysorbát 20

Kyselina chlorovodíková 35%

Hydroxid sodný Voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou NPH lidských inzulínů.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

Doba použitelnosti po prvním použití zásobní vložky

Přípravek může být uchováván až 4 týdny při teplotě do 25°C mimo přímé teplo nebo světlo. Pero obsahující zásobní vložku nesmí být skladováno v chladničce.

Víčko pera musí být vráceno na pero po každé injekci, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Neotevřené zásobní vložky

Uchovávejte v chladničce (2°C - 8°C).

Chraňte před mrazem.

Neukládejte přípravek Apidra do blízkosti mrazicího boxu nebo mrazicí vložky. Uchovávejte zásobní vložku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Používané zásobní vložky

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

3 ml roztoku v zásobní vložce (bezbarvé sklo typu I) se zátkou (pružnou bromobutylovou gumovou) a pertlem (hliníkovým) a těsněním (pružným bromobutylovým gumovým). Dostupná jsou balení s 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9 a 10 zásobními vložkami.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Zásobní vložky Apidra se mají používat pouze s inzulínovými pery: OptiPen, ClikSTAR, Autopen 24 Tactipen, AllStar nebo JuniorSTAR (viz bod 4.4). Všechna uvedená pera nemusí být ve Vaší zemi na trhu.

Pero je třeba používat podle doporučení v informaci, kterou poskytuje výrobce.

Pokyny výrobce na použití pera musí být pečlivě dodržovány při vložení zásobní vložky, upevnění jehly a podání injekce inzulínu. Zásobní vložku před použitím prohlédněte. Smí být použita pouze tehdy, je-li roztok čirý, bezbarvý a bez viditelných pevných částic. Před vložením zásobní vložky do pera k opakovanému použití ponechejte zásobní vložku 1 až 2 hodiny při pokojové teplotě. Před injekcí musí být ze zásobní vložky odstraněny vzduchové bubliny (viz návod na použití pera). Prázdné zásobní vložky nesmí být znovu plněny.

Pokud pero selže (viz návod pro použití inzulínového pera), může být roztok natažen ze zásobní vložky do stříkačky (vhodné pro inzulín 100 jednotek/ml) a injikován. Pokud je inzulinové pero poškozeno nebo nefunguje správně (z důvodu mechanické závady), musí být zlikvidováno a použito nové pero.

Pero pro opakované použití smí být používáno výhradně jedním pacientem, aby se zabránilo jakémukoliv druhu kontaminace.

Před každým podáním injekce musí být vždy zkontrolován štítek inzulínu, aby nedošlo k záměně inzulínu glulisin a jiných inzulínů (viz bod 4.4).

Míchání s inzulíny

Pokud se Apidra mísí s NPH lidským inzulínem, měla by být natažena do stříkačky jako první. Injekce by se měla podat okamžitě po smíchání, protože údaje týkající se směsí připravených značnou dobu před injekcí nejsou dostupné.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sanofi-Aventis Deutschland GmbH D-65926 Frankfurt am Main Německo.

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/04/285/005-012

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 27. září 2004

Datum posledního prodloužení registrace: 20. srpna 2009

10. DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku j sou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu/

NÁZEV PŘÍPRAVKU

1.


Apidra 100 jednotek/ml injekční roztok v zásobní vložce pro OptiClik

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml obsahuje 100 jednotek insulinum glulisinum (odpovídá 3,49 mg).

Jedna zásobní vložka obsahuje 3 ml injekčního roztoku, což odpovídá 300 jednotek.

Inzulín glulisin se vyrábí technologií rekombinace DNA využitím kmenů bakterie Escherichia coli. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok v zásobní vložce pro OptiClik.

Čirý, bezbarvý, vodný roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Léčba dospělých, mladistvých a dětí starších 6 let s diabetes mellitus, kde je nutná léčba inzulínem.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Síla tohoto přípravku se uvádí v jednotkách. Tyto jednotky se vztahují výhradně k přípravku Apidra a liší se od m.j. (IU) nebo jednotek používaných k vyjádření síly jiných inzulínových analogů (viz bod 5.1).

Apidra by se měla podávat v režimech, které zahrnují středně nebo dlouhodobě účinkující inzulín nebo analog bazálního inzulínu a může být podávána s perorálními antidiabetiky.

Dávka přípravku Apidra by měla být upravena individuálně.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

Farmakokinetické vlastnosti inzulínu glulisin jsou obecně u pacientů s renálním poškozením zachovány. Potřeba inzulínu však může být při poškození renálních funkcí snížena (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

Farmakokinetické vlastnosti inzulínu glulisin nebyly zkoumány u pacientů se sníženou funkcí jater.

U pacientů se zhoršením funkce jater může být potřeba inzulínu snížena z důvodu snížené kapacity glukoneogeneze a poklesu inzulínového metabolizmu.

Starší pacienti

U starších pacientů s diabetes mellitus jsou dostupné omezené farmakokinetické údaje. Zhoršení renálních funkcí může vést k poklesu potřeby inzulínu.

Pediatrická populace

Nej sou dostatečné klinické informace o použití přípravku Apidra u dětí mladších 6 let.

Způsob podání

Subkutánní podání

Apidra by se měla podávat subkutánní injekcí krátce (0-15 min) před jídlem nebo brzy po jídle, nebo kontinuální subkutánní infuzní pumpou.

Apidra by se měla podávat subkutánně do břišní stěny, stehna, deltového svalu nebo kontinuální infuzí do břišní stěny. Místa vpichu injekce a infuze v rámci jedné injekční oblasti (břicho, stehno nebo deltový sval) je nutno s každou injekcí střídat. Míra absorpce a následně nástup a trvání účinku mohou být ovlivněny místem vpichu, cvičením a dalšími faktory. Subkutánní injekce do břišní stěny zajišťuje o něco rychlejší absorpci než ostatní injekční místa (viz bod 5.2).

Musí se dávat pozor, aby bylo zajištěno, že nebyla propíchnuta krevní céva. Místo vpichu se po injekci nesmí masírovat. Pacienti musí být poučeni, aby používali správné injekční techniky.

Míchání s inzulíny

Při podávání v subkutánní injekci se Apidra nesmí mísit s žádnými jinými léčivými přípravky s výjimkou NPH inzulínu.

Další podrobnosti o zacházení viz bod 6.6.

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypoglykémie.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Převedení pacienta na jiný typ nebo značku inzulínu musí být prováděno za přísného lékařského dohledu. Změny síly, značky (výrobce), typu (rozpustný rychle účinkující, neutral protamin Hagedorn [NPH], lente, dlouhodobě působící, atd.), původu (zvířecí, lidský, analog lidského inzulinu) a/nebo způsobu výroby mohou vést k nutnosti změnit dávku. Současná léčba perorálními antidiabetiky může vyžadovat úpravu dávkování.

Hyperglykémie

Podávání neadekvátních dávek nebo přerušení léčby zejména u inzulíndependentních diabetiků může vést k hyperglykémii a diabetické ketoacidóze; tedy k okolnostem, které jsou potenciálně letální.

Hypoglykémie

Doba výskytu hypoglykémie závisí na profilu účinku podaného inzulínu, a proto se může měnit, pokud se mění režim léčby.

Okolnosti, za kterých mohou být včasné varovné symptomy pozměněny nebo být méně výrazné, zahrnují dlouhou anamnézu diabetu, zintenzivnění léčby inzulínem, diabetickou neuropatii, léčivé přípravky jako betablokátory nebo převedení ze zvířecího inzulínu na lidský inzulín.

Úprava dávky může být nezbytná u pacientů, kteří zvýší svou fyzickou aktivitu nebo změní svůj obvyklý stravovací řád. Cvičení prováděné okamžitě po jídle může zvýšit riziko hypoglykémie.

V porovnání s rozpustným lidským inzulínem, pokud se po injekci analogu rychlého inzulínu objeví hypoglykémie, tato se může objevit dříve.

Nekontrolovaná hypoglykemická nebo hyperglykemická reakce může způsobit bezvědomí, kóma nebo smrt.

Potřeba inzulínu může být pozměněna během nemoci nebo emočního rozrušení.

Chyby v medikaci

Byly hlášeny chyby v léčbě, kdy byly omylem podány jiné, zejména dlouhodobě působící, inzulíny namísto inzulínu glulisin. Před každým podáním injekce musí být vždy zkontrolován štítek inzulínu, aby nedošlo k záměně inzulínu glulisin a jiných inzulínů.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, tj. v podstatě sodík neobsahuje.

Apidra obsahuje metakresol, který může způsobovat alergické reakce.

Kombinace přípravku Apidra s pioglitazonem

Zejména u pacientů s rizikovými faktory pro vznik srdečního selhání byly při podávání pioglitazonu v kombinaci s inzulínem hlášeny případy srdečního selhání. To je třeba mít na paměti, pokud je zvažována léčba přípravkem Apidra v kombinaci s pioglitazonem. Jestliže je tato kombinace použita, je třeba pacienty sledovat, zda se u nich neobjevují známky a příznaky srdečního selhání, zvýšení hmotnosti a edém. Dojde-li k jakémukoli zhoršení srdečních příznaků, je zapotřebí léčbu pioglitazonem ukončit.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie sledující farmakokinetické interakce nebyly prováděny. Na základě empirických znalostí u podobných léčivých přípravků je pravděpodobné, že se neobjeví klinicky relevantní farmakokinetické interakce.

Rada látek ovlivňuje metabolizmus glukózy a může vyžadovat úpravu dávky inzulínu glulisin a zvláště pečlivé sledování.

Mezi látky, které mohou zvýšit hypoglykemizující účinek a zvýšit náchylnost k hypoglykémii, patří perorální antidiabetika, ACE inhibitory, disopyramid, fibráty, fluoxetin, inhibitory monoaminooxidázy (MAOI), pentoxifylin, propoxyfen, salicyláty a sulfonamidová antibiotika.

Mezi látky, které mohou snižovat hypoglykemizující účinek, patří kortikosteroidy, danazol, diazoxid, diuretika, glukagon, isoniazid, deriváty fenothiazinu, somatotropin, sympatomimetika (např. epinefrin [adrenalin], salbutamol, terbutalin), tyreoidální hormony, estrogeny a progestogeny (např. perorální kontraceptiva), inhibitory proteáz a atypické antipsychotické léky (např. olanzapin a klozapin).

Betablokátory, klonidin, soli lithia nebo alkohol mohou zesílit nebo zeslabit hypoglykemizující účinek inzulínu. Pentamidin může vyvolat hypoglykémii, po které může někdy následovat hyperglykémie.

Navíc vlivem sympatolytických léčivých přípravků jako jsou betablokátory, klonidin, guanethidin a reserpin, mohou být známky adrenergní kontraregulace sníženy nebo mohou zcela chybět.

4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné nebo jen omezené údaje (výsledky u méně než 300 těhotenství) o použití inzulínu glulisin u těhotných žen.

Reprodukční studie na zvířatech neodhalily žádné rozdíly mezi inzulínem glulisin a lidským inzulínem co se týče těhotenství, embryofetálního vývoje, porodu nebo postnatálního vývoje (viz bod 5.3).

Při předepisování těhotným ženám je nutno postupovat opatrně. Pečlivé monitorování kompenzace glykémie je nutné.

Je nutné, aby u pacientek s preexistujícím diabetem nebo s těhotenským diabetem byla udržována v průběhu těhotenství dobrá metabolická kontrola. Požadavky na inzulín mohou klesat během prvního trimestru a obecně se zvyšují během druhého a třetího trimestru. Okamžitě po porodu potřeba inzulínu rapidně poklesne.

Kojení

Není známo, zda je inzulín glulisin vylučován do mateřského mléka, ale obecně inzulín nepřestupuje do mateřského mléka a není absorbován po perorálním podání.

Kojící matky mohou vyžadovat úpravu dávky inzulínu a diety.

Fertilita

Reprodukční studie u zvířat neodhalily žádné nežádoucí účinky inzulínu glulisinu na fertilitu.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacientova schopnost koncentrace a reakce může být zhoršena následkem hypoglykémie nebo hyperglykémie nebo například následkem poruchy zraku. To může představovat riziko v situacích, kde jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. při řízení vozidla nebo při obsluze strojů).

Pacient by měl být obeznámen s opatřeními, zabraňujícími vzniku hypoglykémie během řízení. To je důležité zejména u těch pacientů, kteří mají sníženou nebo chybějící vnímavost k varovným příznakům hypoglykémie nebo mají časté epizody hypoglykémie. Je třeba zvážit, zda řízení nebo obsluha strojů jsou za těchto okolností vhodné.

4.8    Nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Hypoglykémie, nejčastější nežádoucí účinek inzulínové terapie, se může objevit, jestliže dávka inzulínu je vzhledem k jeho potřebě příliš vysoká.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky, které se vyskytly během klinických hodnocení, byly seřazeny níže systematicky podle skupiny orgánů a podle snižujícího se výskytu (velmi časté: >1/10; časté: >1/100 až <1/10; méně časté: >1/1 000 až <1/100; vzácné >1/10 000 až <1/1 000; velmi vzácné: <1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

MedDRA

Třídy

orgánových

systémů

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Poruchy metabolismu a

výživy

Hypoglykémie

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Reakce v místě

vpichu

Lokální

hypersenzitivní

reakce

Lipodystrofie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Systémová

hypersenzitivní

reakce

Popis vybraných nežádoucích účinků

Poruchy metabolismu a výživy

Symptomy hypoglykémie se obvykle objeví náhle. Mohou zahrnovat studený pot, chladnou bledou kůži, únavu, nervozitu nebo třes, úzkost, neobvyklou únavu nebo slabost, zmatenost, poruchy koncentrace, ospalost, vlčí hlad, poruchy vidění, bolest hlavy, nauseu a palpitace.

Hypoglykémie se může stát závažnou a může vést k bezvědomí a/nebo křečím a k přechodnému nebo trvalému poškození mozkových funkcí nebo dokonce ke smrti.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Lokální reakce z přecitlivělosti (zčervenání, otok a svědění v místě vpichu) se mohou objevit v průběhu léčby inzulínem. Tyto reakce jsou obvykle přechodné a v průběhu pokračující léčby vymizí.

Lipodystrofie se může objevit v místě vpichu následkem nedodržení plynulého střídání místa vpichu v rámci oblasti aplikace.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Systémové reakce z přecitlivělosti mohou zahrnovat kopřivku, pocit tíhy na hrudi, dušnost, alergickou dermatitidu a svědění. Těžké případy generalizované alergické reakce včetně anafylaktické reakce mohou být život ohrožující.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Příznaky

Hypoglykémie se může objevit jako výsledek nadměrné inzulínové aktivity vzhledem k příjmu potravy a výdeji energie.

Nejsou k dispozici specifické údaje týkající se předávkování inzulínem glulisin. Hypoglykémie se však může rozvinout přes následující stádia:

Léčba

Mírné hypoglykemické epizody mohou být zvládnuty perorálním podáním glukózy nebo produktů obsahujících cukr. Doporučuje se proto, aby diabetici u sebe neustále nosili kostky cukru, sladkosti, sušenky nebo sladkou ovocnou šťávu.

Těžké hypoglykemické epizody, kdy pacient upadne do bezvědomí, mohou být léčeny glukagonem (0,5 mg až 1 mg) podaným intramuskulárně nebo subkutánně někým, kdo dostal patřičné instrukce, nebo glukózou podanou intravenózně zdravotnickým pracovníkem. Glukóza musí být podána intravenózně také tehdy, pokud u pacienta nenastane odpověď na glukagon během 10 až 15 minut.

Jakmile pacient znovu nabude vědomí, doporučuje se z důvodu prevence relapsu podání sacharidů perorálně.

Po injekci glukagonu by měl být pacient sledován v nemocnici z důvodu zjištění příčiny tak těžké hypoglykémie a z důvodu prevence dalších podobných epizod.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii diabetu, inzulíny a analogy rychle působící, k injekční aplikaci, ATC kód: A10AB06.

Mechanismus účinku

Inzulín glulisin je rekombinantní analog lidského inzulínu, který je ekvipotentní k normálnímu lidskému inzulínu. Inzulín glulisin má rychlejší nástup účinku a kratší trvání účinku než běžný lidský inzulín.

Primárním účinkem inzulínu a inzulínových analog včetně inzulínu glulisin je regulace metabolismu glukózy. Inzulíny snižují hladinu glukózy v krvi stimulací periferního vychytávání glukózy zvláště kosterními svaly a tukem a inhibicí glukoneogeneze v játrech. Inzulín inhibuje lipolýzu v tukových buňkách, inhibuje proteolýzu a podporuje syntézu proteinů.

Studie u zdravých dobrovolníků a pacientů s diabetem ukázaly, že inzulín glulisin, je-li podán subkutánně, je rychlejší v nástupu a kratší v trvání účinku než běžný lidský inzulín. Pokud je inzulín glulisin podán subkutánní injekcí, hypoglykemizující účinek nastupuje během 10 - 20 minut. Účinky na snížení glykémie jsou u inzulínu glulisin a běžného lidského inzulínu při podání intravenózní cestou ekvipotentní. Jedna jednotka inzulínu glulisin má stejný hypoglykemizující účinek jako jedna dávka běžného lidského inzulínu.

Proporcionalita dávky

Ve studii s 18 muži s diabetes mellitus 1. typu ve věku od 21 do 50 let snižoval inzulín glulisin hladinu glukózy úměrně podané dávce v terapeuticky relevantním dávkovém rozmezí 0,075 až 0,15 jednotky/kg. Při dávkách 0,3 jednotky/kg nebo vyšších byl hypoglykemický účinek inzulínu glulisinu nižší, než by úměrně odpovídalo dávce, stejně jako u lidského inzulínu.

Nástup účinku inzulínu glulisin je dvakrát rychlejší než u běžného lidského inzulínu a jeho hypoglykemický efekt končí asi o 2 hodiny dříve než u běžného lidského inzulínu.

Studie I. fáze u pacientů s diabetes mellitus 1. typu hodnotily hypoglykemizující profily inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu podaného subkutánně v dávce 0,15 jednotky/kg

v různé době ve vztahu k 15minutovému standardnímu jídlu. Data ukázala, že inzulín glulisin podaný 2 minuty před jídlem, poskytuje v porovnání s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem podaným 30 minut před jídlem podobnou postprandiální kompenzaci. Je-li podán 2 minuty před jídlem, poskytuje inzulín glulisin lepší postprandiální kompenzaci než rozpustný rychle účinkující lidský inzulín podaný 2 minuty před jídlem. Inzulín glulisin podaný 15 minut po začátku jídla poskytuje podobnou glykemickou kompenzaci jako rozpustný rychle účinkující lidský inzulín podaný 2 minuty před jídlem (viz obrázek 1).


Čas - hodiny



í


Obrázek 1 A


t

Obrázek 1B


í


Obrázek 1C


Obrázek 1: Průměrný hypoglykemizující účinek po dobu 6 hodin u 20 pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Inzulín glulisin podaný 2 minuty (Glulisin před) před začátkem jídla v porovnání s běžným lidským inzulínem podaným 30 minut (Rozpustný rychle účinkující inzulín-30 min) před začátkem jídla (obrázek 1A) a v porovnání s běžném lidským inzulínem podaným 2 minuty (Rozpustný rychle účinkující inzulín před) před jídlem (obrázek 1B). Inzulín glulisin podaný 15 minut (Glulisin po) po začátku jídla v porovnání s běžným inzulínem podaným 2 minuty (Rozpustný rychle účinkující inzulín před) před začátkem jídla (obrázek 1C). Na ose x je nula (šipka) začátek jídla trvajícího 15 minut.

Obezita

Studie I. fáze prováděná s inzulínem glulisin, inzulínem lispro a běžným lidským inzulínem u obézní populace ukázala, že inzulín glulisin si zachovává své rychle účinkující vlastnosti. V této studii byl čas představující časnou hypoglykemizující aktivitu až 20 % celkové AUC a AUC (0 -2 h) a sice 114 minut a 427 mg/kg- u inzulínu glulisin, 121 minut a 354 mg/kg- pro lispro a 150 minut a 197 mg/kg pro běžný lidský inzulín (viz obrázek 2).

- GLULISIN

LISPRO ROZPUSTNÝ RYCHLE ÚČINKUJÍCÍ INZULÍN


Cas - hodiny

Obrázek 2: Rychlost infuze glukózy (GIR) po subkutánní injekci 0,3 jednotky/kg inzulínu glulisin (GLULISIN) nebo inzulínu lispro (LISPRO) nebo normálního lidského inzulínu (Rozpustný rychle účinkující inzulín) u obézní populace.

Další studie I. fáze s inzulínem glulisin a inzulínem lispro u nediabetické populace 80 pacientů s širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (18-46 kg/m2) ukázala, že k rychlému nástupu účinku docházelo napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (BMI), zatímco celkový hypoglykemický efekt klesá se zvyšující se obezitou.

Průměrná plocha pod křivkou (AUC) pro celkovou GIR (glucose infusion rate- rychlost infuze glukózy) mezi 0-1. hodinou byla 102±75 mg/kg s 0,2 jednotky/kg inzulínu glulisin a 158±100 mg/kg s0,4 jednotky/kg inzulínu glulisin a 83,1±72,8 mg/kg s 0,2 jednotky/kg inzulínu lispro a 112,3±70,8 mg/kg s 0,4 jednotky/kg inzulínu lispro.

Studie I. fáze u 18 obézních pacientů s diabetem mellitus 2. typu (BMI mezi 35 a 40 kg/m2) s inzulínem glulisin a inzulínem lispro [90% CI: 0,81, 0,95 (p=<0,01)] ukázala, že inzulín glulisin efektivně kontroluje diurnální postprandiální výkyvy hladiny glukózy v krvi.

Klinická účinnost a bezpečnost

Diabetes mellitus 1. typu - dospělí

Ve 26týdenní klinické studii fáze III srovnávající inzulín glulisin s inzulínem lispro podávanými subkutánně krátce (0-15 minut) před jídlem u pacientů s diabetes mellitus 1. typu užívajících inzulín glargin jako bazální inzulín, byl inzulín glulisin, co do kompenzace glykémie, srovnatelný s inzulínem lispro, jak ukazují změny glykovaného hemoglobinu od začátku do konce studie (vyjádřené jako HbA1c ekvivalent). Při selfmonitoringu byly pozorovány srovnatelné hodnoty glykémie. Na rozdíl od inzulínu lispro nebylo potřeba při terapii inzulínem glulisin zvyšovat dávku bazálního inzulínu.

12týdenní klinická studie fáze III prováděná u pacientů s diabetes mellitus 1. typu, kteří dostávali jako bazální terapii inzulín glargin, ukazuje, že podání inzulínu glulisin bezprostředně po jídle poskytuje srovnatelnou účinnost jako inzulín glulisin bezprostředně (0-15 minut) před jídlem nebo jako rozpustný rychle účinkující inzulín (30-45minut).

V    „per protokol“ populaci bylo ve skupině s glulisinem před jídlem pozorováno signifikantně větší snížení hodnot glykovaného hemoglobinu než ve skupině s rozpustným rychle účinkujícím inzulínem.

Diabetes mellitus 1. typu - děti

26týdenní klinická studie fáze III srovnávala subkutánní aplikaci inzulínu glulisin s inzulínem lispro podanými krátce (0 - 15 minut) před jídlem u dětí (4 - 5 let: n = 9; 6 - 7 let: n = 32 a 8 - 11 let: n = 149) a mladistvých (12-17 let: n = 382) s diabetes mellitus l.typu, kterým byl aplikován jako bazální inzulín glargin nebo NPH inzulín. S inzulínem glulisin bylo dosaženo srovnatelné glykemické kontroly hodnocené změnou glykovaného hemoglobinu (GHb vyjádřený jako ekvivalent HbAJc) od zahájení studie do jejího ukončení a hodnotami glukózy v krvi zjištěnými při selfmonitoringu jako s inzulínem lispro.

Nej sou dostatečné klinické informace o použití přípravku Apidra u dětí mladších 6 let.

Diabetes mellitus 2. typu - dospělí

26týdenní klinická studie fáze III následovaná rozšířením o 26týdenní studii bezpečnosti byla prováděna za účelem srovnání inzulínu glulisin (0-15 minut před jídlem) s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem (30-45 minut před jídlem) při subkutánním podání u pacientů s diabetes mellitus 2. typu užívajících NPH inzulín jako bazální inzulín. Průměrný body mass index (BMI) u pacientů byl 34,55 kg/m2. Inzulín glulisin ukázal, že je srovnatelný s rozpustným rychle účinkujícím lidském inzulínem, pokud se týče změn glykovaného hemoglobinu (vyjádřené jako HbAJc ekvivalent) od začátku do konce 6-měsíčná studie (- 0,46 % u inzulínu glulisin a - 0,30 % u rozpustného rychle účinkujícího lidského inzulínu) a od začátku do konce 12-měsíční studie (- 0,23 % u inzulínu glulisin a - 0,13 % u rozpustného rychle účinkujícího lidského inzulínu, rozdíl není významný). V této studii většina pacientů (79 %) mísila jejich rychle účinkující inzulín s NPH inzulínem bezprostředně před injekcí a 58 % pacientů užívalo v době randomizace perorální antidiabetika. Tito pacienti byli instruováni, aby v jejich užívání pokračovali ve stejných dávkách.

Rasa a pohlaví

V    kontrolovaných klinických studiích u dospělých neprokázal inzulín glulisin rozdíly v bezpečnosti a účinnosti v podskupinové analýze založené na rase a pohlaví.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Náhrada aminokyseliny asparagin na pozici B3 lidského inzulínu lysinem a lysinu na pozici B29 kyselinou glutamovou zajišťuje u inzulínu glulisin rychlejší absorpci.

Ve studii s 18 muži s diabetes mellitus 1. typu ve věku od 21 do 50 let inzulín glulisin vykazuje pro časnou, maximální a celkovou expozici v dávkovém rozmezí 0,075 až 0,4 jednotky/kg dávkovou proporcionalitu.

Absorpce a biologická dostupnost

Farmakokinetické profily u zdravých dobrovolníků a diabetiků 1. a 2. typu ukázaly, že absorpce inzulínu glulisin byla asi dvakrát rychlejší s přibližně dvakrát tak vysokou vrcholovou koncentrací ve srovnání s rozpustným rychle účinkujícím inzulínem.

Ve studii u pacientů s diabetes mellitus 1. typu po subkutánním podání 0,15 jednotky/kg byl pro inzulín glulisin Tmax 55 minut a C max 82 ± 1,3 pjednotky/ml ve srovnání s Tmax 82 minut a C max 46 ±

1.3    pjednotky/ml pro rozpustný rychle účinkující inzulín. Průměrný čas výskytu v organismu

u inzulínu glulisin byl kratší (98 minut) než pro rozpustný rychle účinkující inzulín (161 minut) (viz obrázek 3).

Obrázek 3: Farmakokinetický profil inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu u pacientů s diabetes mellitus 1. typu po dávce 0,15 jednotky/kg.

Ve studii u pacientů s diabetes mellitus 2. typu po subkutánním podání 0,2 jednotky/kg inzulínu glulisin byla Cmax 91 pjednotky/ml s rozmezím mezi kvartily od 78 do 104 pjednotky/ml.

Pokud byl inzulín glulisin aplikován subkutánně do břišní stěny, deltového svalu a stehna, profily koncentrace-čas byly podobné s mírně rychlejší absorpcí při podání do břišní stěny ve srovnání s podáním do stehna. Absorpce z deltového svalu byla střední (viz bod 4.2). Absolutní biologická dostupnost (70%) inzulínu glulisin byla v rámci míst aplikace podobná a s nízkou variabilitou mezi jednotlivými jedinci (11% CV). V porovnání se subkutánní injekcí vedlo podání intravenózního bolusu inzulínu glulisinu k vyšší systémové expozici, hodnota Cmax byla přibližně 40krát vyšší.

Obezita

Další studie I. fáze s inzulínem glulisin a inzulínem lispro u nediabetické populace 80 pacientů s širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (18-46 kg/m2) ukázala, že k rychlému nástupu účinku dochází napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti a že celková expozice je napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti zachována.

Doba do 10% celkové INS expozice byla s inzulínem glulisin dosažena o asi 5-6 minut dříve. Distribuce a eliminace

Distribuce a eliminace inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu po intravenózním podání je podobná s distribučními objemy 13 l a 22 l a poločasem eliminace 13 a 18 minut.

Po subkutánním podání je inzulín glulisin eliminován rychleji než rozpustný rychle účinkující inzulín s poločasem eliminace 42 minut ve srovnání s 86 minutami. Ve zkřížené analýze u zdravých jedinců nebo u diabetiků 1. nebo 2. typu byl poločas eliminace v rozmezí od 37 do 75 minut (rozmezí mezi kvartily).

Inzulín glulisin vykazuje nízkou vazbu na plazmatické proteiny stejně jako lidský inzulín.

Porucha funkce ledvin

V klinické studii prováděné u nediabetiků, pokrývající široké rozmezí renálních funkcí

(CrCl > 80 ml/min, 30-50 ml/min, < 30 ml/min), byly obecně zachovány rychle účinkující vlastnosti

inzulínu glulisin. U pacientů s poškozením ledvin však mohou být nároky na inzulín sníženy.

Porucha funkce jater

Farmakokinetické vlastnosti nebyly zkoumány u pacientů se sníženou funkcí jater.

Starší pacienti

U starších pacientů s diabetes mellitus jsou dostupné pouze velmi omezené farmakokinetické údaje.

Děti a mladiství

Farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti inzulínu glulisin byly zkoumány u dětí (7-11 let) a mladistvých (12-16 let) s diabetes mellitus 1. typu. Inzulín glulisin byl rychle absorbován v obou věkových skupinách, s podobným Tmax a Cmax jako u dospělých (viz bod 4.2).

Při podání těsně před testovaným jídlem poskytuje inzulín glulisin stejně jako u dospělých lepší postprandiální kompenzaci než rozpustný rychle účinkující lidský inzulín (viz bod 5.1). Výchylky glukózy (AUC 0-6h) byly 641 mg.h/dl pro insulin glulisin a 801 mg.h/dl pro rozpustný rychle účinkující lidský inzulín.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje neodhalily jiné nálezy toxicity než ty, které jsou spojené s hypoglykemizující farmakodynamickou aktivitou (hypoglykémie), odlišné od rozpustného rychle účinkujícího inzulínu nebo s klinickým významem pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Metakresol Chlorid sodný Trometamol Polysorbát 20

Kyselina chlorovodíková 35%

Hydroxid sodný Voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou NPH lidských inzulínů.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

Doba použitelnosti po prvním použití zásobní vložky

Přípravek může být uchováván až 4 týdny při teplotě do 25°C mimo přímé teplo nebo světlo. Pero obsahující zásobní vložku nesmí být skladováno v chladničce. Víčko pera musí být vráceno na pero po každé injekci, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Neotevřené zásobní vložky

Uchovávejte v chladničce (2°C - 8°C).

Chraňte před mrazem.

Neukládejte přípravek Apidra do blízkosti mrazicího boxu nebo mrazicí vložky. Uchovávejte v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Používané zásobní vložky

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

3 ml roztoku v zásobní vložce (bezbarvé sklo typu I) se zátkou (pružnou bromobutylovou gumovou) a pertlem (hliníkovým) a těsněním (pružným bromobutylovým gumovým).

Skleněná zásobní vložka je nevratně včleněna do průhledného pouzdra a spojena na jedné straně s plastovým mechanizmem šroubovým pístem.

Dostupná jsou balení s 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9 a 10 zásobními vložkami pro OptiClik. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Zásobní vložky pro OptiClik jsou určeny pouze k užití ve spojení s OptiClik, jak je doporučeno v informaci od výrobce.

Instrukce od výrobce pro použití pera musí být pečlivě dodržovány pro správné vsunutí zásobní vložky, připojení jehly a aplikaci inzulínové injekce.

Pokud je OptiClik poškozen nebo správně nefunguje (kvůli mechanické závadě), je třeba jej vyřadit a použít nový OptiClik.

Před vložením do pera pro více použití musí být zásobní vložka skladována 1-2 hodiny při pokojové teplotě. Zásobní vložku před použitím prohlédněte. Smí být použita pouze tehdy, je-li neporušená a roztok je čirý, bezbarvý, bez viditelných pevných částic.

Vzduchové bubliny musí být před použitím odstraněny (viz návod na použití pera). Prázdné zásobní vložky nesmí být znovu plněny.

Při špatné funkčnosti pera pro opakované použití (viz návod na použití pera) může být roztok ze zásobní vložky natažen do injekční stříkačky (vhodné pouze pro inzulín 100 jednotek /ml) a aplikován.

Jedno pero smí být používáno výhradně jedním pacientem, aby se zabránilo jakémukoliv druhu kontaminace.

Před každým podáním injekce musí být vždy zkontrolován štítek inzulínu, aby nedošlo k záměně inzulínu glulisin a jiných inzulínů (viz bod 4.4).

Míchání s inzulíny

Pokud se Apidra mísí s NPH lidským inzulínem, měla by být natažena do stříkačky jako první. Injekce by se měla podat okamžitě po smíchání, protože údaje týkající se směsí připravených značnou dobu před injekcí nejsou dostupné.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sanofi-Aventis Deutschland GmbH D-65926 Frankfurt am Main Německo.

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/04/285/021-028

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 27. září 2004

Datum posledního prodloužení registrace: 20. srpna 2009

10. DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku j sou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu/

NÁZEV PŘÍPRAVKU

1.


Apidra 100 jednotek/ml injekční roztok v předplněném peru

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml obsahuje 100 jednotek insulinum glulisinum (odpovídá 3,49 mg).

Jedno pero obsahuje 3 ml injekčního roztoku, což odpovídá 300 jednotek.

Inzulín glulisin se vyrábí technologií rekombinace DNA využitím kmenů bakterie Escherichia coli. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok v předplněném peru. OptiSet.

Čirý bezbarvý vodný roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Léčba dospělých, mladistvých a dětí starších 6 let s diabetes mellitus, kde je nutná léčba inzulínem.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Síla tohoto přípravku se uvádí v jednotkách. Tyto jednotky se vztahují výhradně k přípravku Apidra a liší se od m.j. (IU) nebo jednotek používaných k vyjádření síly jiných inzulínových analogů (viz bod 5.1).

Apidra by se měla podávat v režimech, které zahrnují středně nebo dlouhodobě účinkující inzulín nebo analog bazálního inzulínu a může být podávána s perorálními antidiabetiky.

Dávka přípravku Apidra by měla být upravena individuálně.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

Farmakokinetické vlastnosti inzulínu glulisin jsou obecně u pacientů s renálním poškozením zachovány. Potřeba inzulínu však může být při poškození renálních funkcí snížena (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

Farmakokinetické vlastnosti inzulínu glulisin nebyly zkoumány u pacientů se sníženou funkcí jater.

U pacientů se zhoršením funkce jater může být potřeba inzulínu snížena z důvodu snížené kapacity glukoneogeneze a poklesu inzulínového metabolizmu.

Starší pacienti

U starších pacientů s diabetes mellitus jsou dostupné omezené farmakokinetické údaje. Zhoršení renálních funkcí může vést k poklesu potřeby inzulínu.

Pediatrická populace

Nej sou dostatečné klinické informace o použití přípravku Apidra u dětí mladších 6 let.

Způsob podání

Subkutánní podání

Apidra by se měla podávat subkutánní injekcí krátce (0-15 min) před jídlem nebo brzy po jídle, nebo kontinuální subkutánní infuzní pumpou.

Apidra by se měla podávat subkutánně do břišní stěny, stehna, deltového svalu nebo kontinuální infuzí do břišní stěny. Místa vpichu injekce a infuze v rámci jedné injekční oblasti (břicho, stehno nebo deltový sval) je nutno s každou injekcí střídat. Míra absorpce a následně nástup a trvání účinku mohou být ovlivněny místem vpichu, cvičením a dalšími faktory. Subkutánní injekce do břišní stěny zajišťuje o něco rychlejší absorpci než ostatní injekční místa (viz bod 5.2).

Musí se dávat pozor, aby bylo zajištěno, že nebyla propíchnuta krevní céva. Místo vpichu se po injekci nesmí masírovat. Pacienti musí být poučeni, aby používali správné injekční techniky.

Míchání s inzulíny

Při podávání v subkutánní injekci se Apidra nesmí mísit s žádnými jinými léčivými přípravky s výjimkou NPH inzulínu.

Předtím, než se OptiSet začne používat, je nutné pozorně přečíst návod na použití, který je součástí příbalové informace (viz bod 6.6).

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypoglykémie.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Převedení pacienta na jiný typ nebo značku inzulínu musí být prováděno za přísného lékařského dohledu. Změny síly, značky (výrobce), typu (rozpustný rychle účinkující, neutral protamin Hagedorn [NPH], lente, dlouhodobě působící, atd.), původu (zvířecí, lidský, analog lidského inzulínu) a/nebo způsobu výroby mohou vést k nutnosti změnit dávku. Současná léčba perorálními antidiabetiky může vyžadovat úpravu dávkování.

Hyperglykémie

Podávání neadekvátních dávek nebo přerušení léčby zejména u inzulíndependentních diabetiků může vést k hyperglykémii a diabetické ketoacidóze; tedy k okolnostem, které jsou potenciálně letální.

Hypoglykémie

Doba výskytu hypoglykémie závisí na profilu účinku podaného inzulínu, a proto se může měnit, pokud se mění režim léčby.

Okolnosti, za kterých mohou být včasné varovné symptomy pozměněny nebo být méně výrazné, zahrnují dlouhou anamnézu diabetu, zintenzivnění léčby inzulínem, diabetickou neuropatii, léčivé přípravky jako betablokátory nebo převedení ze zvířecího inzulínu na lidský inzulín.

Úprava dávky může být nezbytná u pacientů, kteří zvýší svou fyzickou aktivitu nebo změní svůj obvyklý stravovací řád. Cvičení prováděné okamžitě po jídle může zvýšit riziko hypoglykémie.

V porovnání s rozpustným lidským inzulínem, pokud se po injekci analogu rychlého inzulínu objeví hypoglykémie, tato se může objevit dříve.

Nekontrolovaná hypoglykemická nebo hyperglykemická reakce může způsobit bezvědomí, kóma nebo smrt.

Potřeba inzulínu může být pozměněna během nemoci nebo emočního rozrušení.

Chyby v medikaci

Byly hlášeny chyby v léčbě, kdy byly omylem podány jiné, zejména dlouhodobě působící, inzulíny namísto inzulínu glulisin. Před každým podáním injekce musí být vždy zkontrolován štítek inzulínu, aby nedošlo k záměně inzulínu glulisin a jiných inzulínů.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, tj. v podstatě sodík neobsahuje.

Apidra obsahuje metakresol, který může způsobovat alergické reakce.

Kombinace přípravku Apidra s pioglitazonem

Zejména u pacientů s rizikovými faktory pro vznik srdečního selhání byly při podávání pioglitazonu v kombinaci s inzulínem hlášeny případy srdečního selhání. To je třeba mít na paměti, pokud je zvažována léčba přípravkem Apidra v kombinaci s pioglitazonem. Jestliže je tato kombinace použita, je třeba pacienty sledovat, zda se u nich neobjevují známky a příznaky srdečního selhání, zvýšení hmotnosti a edém. Dojde-li k jakémukoli zhoršení srdečních příznaků, je zapotřebí léčbu pioglitazonem ukončit.

Zacházení s perem

Předtím, než se OptiSet začne používat, je nutné pozorně přečíst návod na použití, který je součástí příbalové informace. OptiSet se musí používat tak, jak je doporučeno v tomto návodu na použití (viz bod 6.6).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie sledující farmakokinetické interakce nebyly prováděny. Na základě empirických znalostí u podobných léčivých přípravků je pravděpodobné, že se neobjeví klinicky relevantní farmakokinetické interakce.

Rada látek ovlivňuje metabolizmus glukózy a může vyžadovat úpravu dávky inzulínu glulisin a zvláště pečlivé sledování.

Mezi látky, které mohou zvýšit hypoglykemizující účinek a zvýšit náchylnost k hypoglykémii, patří perorální antidiabetika, ACE inhibitory, disopyramid, fibráty, fluoxetin, inhibitory monoaminooxidázy (MAOI), pentoxifylin, propoxyfen, salicyláty a sulfonamidová antibiotika.

Mezi látky, které mohou snižovat hypoglykemizující účinek patří kortikosteroidy, danazol, diazoxid, diuretika, glukagon, isoniazid, deriváty fenothiazinu, somatotropin, sympatomimetika (např. epinefrin [adrenalin], salbutamol, terbutalin), tyreoidální hormony, estrogeny a progestogeny (např. perorální kontraceptiva), inhibitory proteáz a atypické antipsychotické léky (např. olanzapin a klozapin).

Betablokátory, klonidin, soli lithia nebo alkohol mohou zesílit nebo zeslabit hypoglykemizující účinek inzulínu. Pentamidin může vyvolat hypoglykémii, po které může někdy následovat hyperglykémie.

Navíc vlivem sympatolytických léčivých přípravků jako jsou betablokátory, klonidin, guanethidin a reserpin, mohou být známky adrenergní kontraregulace sníženy nebo mohou zcela chybět.

4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné nebo jen omezené údaje (výsledky u méně než 300 těhotenství) o použití inzulínu glulisin u těhotných žen.

Reprodukční studie na zvířatech neodhalily žádné rozdíly mezi inzulínem glulisin a lidským inzulínem co se týče těhotenství, embryofetálního vývoje, porodu nebo postnatálního vývoje (viz bod 5.3).

Při předepisování těhotným ženám je nutno postupovat opatrně. Pečlivé monitorování kompenzace glykémie je nutné.

Je nutné, aby u pacientek s preexistujícím diabetem nebo s těhotenským diabetem byla udržována v průběhu těhotenství dobrá metabolická kontrola. Požadavky na inzulín mohou klesat během prvního trimestru a obecně se zvyšují během druhého a třetího trimestru. Okamžitě po porodu potřeba inzulínu rapidně poklesne.

Kojení

Není známo, zda je inzulín glulisin vylučován do mateřského mléka, ale obecně inzulín nepřestupuje do mateřského mléka a není absorbován po perorálním podání.

Kojící matky mohou vyžadovat úpravu dávky inzulínu a diety.

Fertilita

Reprodukční studie u zvířat neodhalily žádné nežádoucí účinky inzulínu glulisinu na fertilitu.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacientova schopnost koncentrace a reakce může být zhoršena následkem hypoglykémie nebo hyperglykémie nebo například následkem poruchy zraku. To může představovat riziko v situacích, kde jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. při řízení vozidla nebo při obsluze strojů).

Pacient by měl být obeznámen s opatřeními, zabraňujícími vzniku hypoglykémie během řízení. To je důležité zejména u těch pacientů, kteří mají sníženou nebo chybějící vnímavost k varovným příznakům hypoglykémie nebo mají časté epizody hypoglykémie. Je třeba zvážit, zda řízení nebo obsluha strojů jsou za těchto okolností vhodné.

4.8    Nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Hypoglykémie, nejčastější nežádoucí účinek inzulínové terapie, se může objevit, jestliže dávka inzulínu je vzhledem k jeho potřebě příliš vysoká.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky, které se vyskytly během klinických hodnocení, byly seřazeny níže systematicky podle skupiny orgánů a podle snižujícího se výskytu (velmi časté: >1/10; časté: >1/100 až <1/10; méně časté: >1/1 000 až <1/100; vzácné >1/10 000 až <1/1 000; velmi vzácné: <1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

MedDRA

Třídy

orgánových

systémů

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Poruchy metabolismu a

výživy

Hypoglykémie

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Reakce v místě

vpichu

Lokální

hypersenzitivní

reakce

Lipodystrofie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Systémová

hypersenzitivní

reakce

Popis vybraných nežádoucích účinků

Poruchy metabolismu a výživy

Symptomy hypoglykémie se obvykle objeví náhle. Mohou zahrnovat studený pot, chladnou bledou kůži, únavu, nervozitu nebo třes, úzkost, neobvyklou únavu nebo slabost, zmatenost, poruchy koncentrace, ospalost, vlčí hlad, poruchy vidění, bolest hlavy, nauseu a palpitace.

Hypoglykémie se může stát závažnou a může vést k bezvědomí a/nebo křečím a k přechodnému nebo trvalému poškození mozkových funkcí nebo dokonce ke smrti.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Lokální reakce z přecitlivělosti (zčervenání, otok a svědění v místě vpichu) se mohou objevit v průběhu léčby inzulínem. Tyto reakce jsou obvykle přechodné a v průběhu pokračující léčby vymizí.

Lipodystrofie se může objevit v místě vpichu následkem nedodržení plynulého střídání místa vpichu v rámci oblasti aplikace.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Systémové reakce z přecitlivělosti mohou zahrnovat kopřivku, pocit tíhy na hrudi, dušnost, alergickou dermatitidu a svědění. Těžké případy generalizované alergické reakce včetně anafylaktické reakce mohou být život ohrožující.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Příznaky

Hypoglykémie se může objevit jako výsledek nadměrné inzulínové aktivity vzhledem k příjmu potravy a výdeji energie.

Nejsou k dispozici specifické údaje týkající se předávkování inzulínem glulisin. Hypoglykémie se však může rozvinout přes následující stádia:

Léčba

Mírné hypoglykemické epizody mohou být zvládnuty perorálním podáním glukózy nebo produktů obsahujících cukr. Doporučuje se proto, aby diabetici u sebe neustále nosili kostky cukru, sladkosti, sušenky nebo sladkou ovocnou šťávu.

Těžké hypoglykemické epizody, kdy pacient upadne do bezvědomí, mohou být léčeny glukagonem (0,5 mg až 1 mg) podaným intramuskulárně nebo subkutánně někým, kdo dostal patřičné instrukce, nebo glukózou podanou intravenózně zdravotnickým pracovníkem. Glukóza musí být podána intravenózně také tehdy, pokud u pacienta nenastane odpověď na glukagon během 10 až 15 minut.

Jakmile pacient znovu nabude vědomí, doporučuje se z důvodu prevence relapsu podání sacharidů perorálně.

Po injekci glukagonu by měl být pacient sledován v nemocnici z důvodu zjištění příčiny tak těžké hypoglykémie a z důvodu prevence dalších podobných epizod.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii diabetu, inzulíny a analogy rychle působící, k injekční aplikaci, ATC kód: A10AB06.

Mechanismus účinku

Inzulín glulisin je rekombinantní analog lidského inzulínu, který je ekvipotentní k normálnímu lidskému inzulínu. Inzulín glulisin má rychlejší nástup účinku a kratší trvání účinku než běžný lidský inzulín.

Primárním účinkem inzulínu a inzulínových analog včetně inzulínu glulisin je regulace metabolismu glukózy. Inzulíny snižují hladinu glukózy v krvi stimulací periferního vychytávání glukózy zvláště kosterními svaly a tukem a inhibicí glukoneogeneze v játrech. Inzulín inhibuje lipolýzu v tukových buňkách, inhibuje proteolýzu a podporuje syntézu proteinů.

Studie u zdravých dobrovolníků a pacientů s diabetem ukázaly, že inzulín glulisin, je-li podán subkutánně, je rychlejší v nástupu a kratší v trvání účinku než běžný lidský inzulín. Pokud je inzulín glulisin podán subkutánní injekcí, hypoglykemizující účinek nastupuje během 10 - 20 minut. Účinky na snížení glykémie jsou u inzulínu glulisin a běžného lidského inzulínu při podání intravenózní cestou ekvipotentní. Jedna jednotka inzulínu glulisin má stejný hypoglykemizující účinek jako jedna dávka běžného lidského inzulínu.

Proporcionalita dávky

Ve studii s 18 muži s diabetes mellitus 1. typu ve věku od 21 do 50 let snižoval inzulín glulisin hladinu glukózy úměrně podané dávce v terapeuticky relevantním dávkovém rozmezí 0,075 až 0,15 jednotky/kg. Při dávkách 0,3 jednotky/kg nebo vyšších byl hypoglykemický účinek inzulínu glulisinu nižší, než by úměrně odpovídalo dávce, stejně jako u lidského inzulínu.

Nástup účinku inzulínu glulisin je dvakrát rychlejší než u běžného lidského inzulínu a jeho hypoglykemický efekt končí asi o 2 hodiny dříve než u běžného lidského inzulínu.

Studie I. fáze u pacientů s diabetes mellitus 1. typu hodnotily hypoglykemizující profily inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu podaného subkutánně v dávce 0,15 jednotky/kg v různé době ve vztahu k 15minutovému standardnímu jídlu. Data ukázala, že inzulín glulisin podaný 2 minuty před jídlem, poskytuje v porovnání s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem podaným 30 minut před jídlem podobnou postprandiální kompenzaci. Je-li podán 2 minuty před jídlem, poskytuje inzulín glulisin lepší postprandiální kompenzaci než rozpustný rychle účinkující lidský inzulín podaný 2 minuty před jídlem. Inzulín glulisin podaný 15 minut po začátku jídla poskytuje podobnou glykemickou kompenzaci jako rozpustný rychle účinkující lidský inzulín podaný 2 minuty před jídlem (viz obrázek 1).

Čas - hodiny


Čas - hodiny


Čas - hodiny


t

Obrázek 1 A


í

Obrázek 1B


í

Obrázek 1C


Obrázek 1: Průměrný hypoglykemizující účinek po dobu 6 hodin u 20 pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Inzulín glulisin podaný 2 minuty (Glulisin před) před začátkem jídla v porovnání s běžným lidským inzulínem podaným 30 minut (Rozpustný rychle účinkující inzulín-30 min) před začátkem jídla (obrázek 1A) a v porovnání s běžným lidským inzulínem podaným 2 minuty (Rozpustný rychle účinkující inzulín před) před jídlem (obrázek 1B). Inzulín glulisin podaný 15 minut (Glulisin po) po začátku jídla v porovnání s běžným inzulínem podaným 2 minuty (Rozpustný rychle účinkující inzulín před) před začátkem jídla (obrázek 1C). Na ose x je nula (šipka) začátek jídla trvajícího 15 minut.

Obezita

Studie I. fáze prováděná s inzulínem glulisin, inzulínem lispro a běžným lidským inzulínem u obézní populace ukázala, že inzulín glulisin si zachovává své rychle účinkující vlastnosti. V této studii byl čas představující časnou hypoglykemizující aktivitu až 20 % celkové AUC a AUC (0 -2 h) a sice 114 minut a 427 mg/kg" u inzulínu glulisin, 121 minut a 354 mg/kg" pro lispro a 150 minut a 197 mg/kg pro běžný lidský inzulín (viz obrázek 2).

Obrázek 2: Rychlost infuze glukózy (GIR) po subkutánní injekci 0,3 jednotky/kg inzulínu glulisin (GLULISIN) nebo inzulínu lispro (LISPRO) nebo normálního lidského inzulínu (Rozpustný rychle účinkující inzulín) u obézní populace.

Další studie I. fáze s inzulínem glulisin a inzulínem lispro u nediabetické populace 80 pacientů s širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (18-46 kg/m2) ukázala, že k rychlému nástupu účinku docházelo napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (BMI), zatímco celkový hypoglykemický efekt klesá se zvyšující se obezitou.

Průměrná plocha pod křivkou (AUC) pro celkovou GIR (glucose infusion rate- rychlost infuze glukózy) mezi 0-1. hodinou byla 102±75 mg/kg s 0,2 jednotky/kg inzulínu glulisin a 158±100 mg/kg s 0,4 jednotky/kg inzulínu glulisin a 83,1±72,8 mg/kg s 0,2 jednotky/kg inzulínu lispro a 112,3±70,8 mg/kg s 0,4 jednotky/kg inzulínu lispro.

Studie I. fáze u 18 obézních pacientů s diabetem mellitus 2. typu (BMI mezi 35 a 40 kg/m2) s inzulínem glulisin a inzulínem lispro [90% CI: 0,81, 0,95 (p=<0,01)] ukázala, že inzulín glulisin efektivně kontroluje diurnální postprandiální výkyvy hladiny glukózy v krvi.

Klinická účinnost a bezpečnost

Diabetes mellitus 1. typu - dospělí

Ve 26týdenní klinické studii fáze III srovnávající inzulín glulisin s inzulínem lispro podávanými subkutánně krátce (0-15 minut) před jídlem u pacientů s diabetes mellitus 1. typu užívajících inzulín glargin jako bazální inzulín, byl inzulín glulisin, co do kompenzace glykémie, srovnatelný s inzulínem lispro, jak ukazují změny glykovaného hemoglobinu od začátku do konce studie (vyjádřené jako HbA1c ekvivalent). Při selfmonitoringu byly pozorovány srovnatelné hodnoty glykémie. Na rozdíl od inzulínu lispro nebylo potřeba při terapii inzulínem glulisin zvyšovat dávku bazálního inzulínu.

12týdenní klinická studie fáze III prováděná u pacientů s diabetes mellitus 1. typu, kteří dostávali jako bazální terapii inzulín glargin, ukazuje, že podání inzulínu glulisin bezprostředně po jídle poskytuje srovnatelnou účinnost jako inzulín glulisin bezprostředně (0-15 minut) před jídlem nebo jako rozpustný rychle účinkující inzulín (30-45 minut).

V „per protokol“ populaci bylo ve skupině s glulisinem před jídlem pozorováno signifikantně větší snížení hodnot glykovaného hemoglobinu než ve skupině s rozpustným rychle účinkujícím inzulínem.

Diabetes mellitus 1. typu - děti

26týdenní klinická studie fáze III srovnávala subkutánní aplikaci inzulínu glulisin s inzulínem lispro podanými krátce (0-15 minut) před jídlem u dětí (4 - 5 let: n = 9; 6 - 7 let: n = 32 a 8 - 11 let: n = 149) a mladistvých (12-17 let: n = 382) s diabetes mellitus 1. typu, kterým byl aplikován jako bazální inzulín glargin nebo NPH inzulín. S inzulínem glulisin bylo dosaženo srovnatelné glykemické kontroly hodnocené změnou glykovaného hemoglobinu (GHb vyjádřený jako ekvivalent HbA1c) od zahájení studie do jejího ukončení a hodnotami glukózy v krvi zjištěnými při selfmonitoringu jako s inzulínem lispro.

Nejsou dostatečné klinické informace o použití přípravku Apidra u dětí mladších 6 let.

Diabetes mellitus 2. typu - dospělí

26týdenní klinická studie fáze III následovaná rozšířením o 26týdenní studii bezpečnosti byla prováděna za účelem srovnání inzulínu glulisin (0-15 minut před jídlem) s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem (30-45 minut před jídlem) při subkutánním podání u pacientů s diabetes mellitus 2. typu užívajících NPH inzulín jako bazální inzulín. Průměrný body mass index (BMI) u pacientů byl 34,55 kg/m2. Inzulín glulisin ukázal, že je srovnatelný s rozpustným rychle účinkujícím lidským inzulínem, pokud se týče změn glykovaného hemoglobinu (vyjádřené jako HbA1c ekvivalent) od začátku do konce 6-měsíční studie (- 0,46 % u inzulínu glulisin a - 0,30 % u rozpustného rychle účinkujícího lidského inzulínu) a od začátku do konce 12-měsíční studie (- 0,23 % u inzulínu glulisin a - 0,13 % u rozpustného rychle účinkujícího lidského inzulínu, rozdíl není významný). V této studii většina pacientů (79 %) mísila jejich rychle účinkující inzulín s NPH inzulínem bezprostředně před injekcí a 58 % pacientů užívalo v době randomizace perorální antidiabetika. Tito pacienti byli instruováni, aby v jejich užívání pokračovali ve stejných dávkách.

Rasa a pohlaví

V kontrolovaných klinických studiích u dospělých neprokázal inzulín glulisin rozdíly v bezpečnosti a účinnosti v podskupinové analýze založené na rase a pohlaví.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Náhrada aminokyseliny asparagin na pozici B3 lidského inzulínu lysinem a lysinu na pozici B29 kyselinou glutamovou zajišťuje u inzulínu glulisin rychlejší absorpci.

Ve studii s 18 muži s diabetes mellitus 1. typu ve věku od 21 do 50 let inzulín glulisin vykazuje pro časnou, maximální a celkovou expozici v dávkovém rozmezí 0,075 až 0,4 jednotky/kg dávkovou proporcionalitu.

Absorpce a biologická dostupnost

Farmakokinetické profily u zdravých dobrovolníků a diabetiků (1. a 2. typu) ukázaly, že absorpce inzulínu glulisin byla asi dvakrát rychlej ší s přibližně dvakrát tak vysokou vrcholovou koncentrací ve srovnání s rozpustným rychle účinkujícím inzulínem.

Ve studii u pacientů s diabetes mellitus 1. typu po subkutánním podání 0,15 U/kg byl pro inzulín glulisin Tmax 55 minut a Cmax 82 ± 1,3 gU/ml ve srovnání s Tmax 82 minut a Cmax 46 ± 1,3 gU/ml pro rozpustný rychle účinkující inzulín. Průměrný čas výskytu v organismu u inzulínu glulisin byl kratší (98 minut) než pro rozpustný rychle účinkující inzulín (161 minut) (viz obrázek 3).

Obrázek 3: Farmakokinetický profil inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu u pacientů s diabetes mellitus 1. typu po dávce 0,15 jednotky/kg.

Ve studii u pacientů s diabetes mellitus 2. typu po subkutánním podání 0,2 jednotky/kg inzulínu glulisin byla Cmax 91 gjednotky/ml s rozmezím mezi kvartily od 78 do 104 gjednotky/ml.

Pokud byl inzulín glulisin aplikován subkutánně do břišní stěny, deltového svalu a stehna, profily koncentrace-čas byly podobné s mírně rychlejší absorpcí při podání do břišní stěny ve srovnání s podáním do stehna. Absorpce z deltového svalu byla střední (viz bod 4.2). Absolutní biologická dostupnost (70%) inzulínu glulisin byla v rámci míst aplikace podobná a s nízkou variabilitou mezi jednotlivými jedinci (11% CV). V porovnání se subkutánní injekcí vedlo podání intravenózního bolusu inzulínu glulisinu k vyšší systémové expozici, hodnota Cmax byla přibližně 40krát vyšší.

Obezita

Další studie I. fáze s inzulínem glulisin a inzulínem lispro u nediabetické populace 80 pacientů s širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti (18-46 kg/m2) ukázala, že k rychlému nástupu účinku dochází napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti a že celková expozice je napříč širokým rozmezím indexů tělesné hmotnosti zachována.

Doba do 10% celkové INS expozice byla s inzulínem glulisin dosažena o asi 5-6 minut dříve. Distribuce a eliminace

Distribuce a eliminace inzulínu glulisin a rozpustného rychle účinkujícího inzulínu po intravenózním podání je podobná s distribučními objemy 13 l a 22 l a poločasem eliminace 13 a 18 minut.

Po subkutánním podání je inzulín glulisin eliminován rychleji než rozpustný rychle účinkující inzulín s poločasem eliminace 42 minut ve srovnání s 86 minutami. Ve zkřížené analýze u zdravých jedinců nebo u diabetiků 1. nebo 2. typu byl poločas eliminace v rozmezí od 37 do 75 minut (rozmezí mezi kvartily).

Inzulín glulisin vykazuje nízkou vazbu na plazmatické proteiny stejně jako lidský inzulín.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

V klinické studii prováděné u nediabetiků, pokrývající široké rozmezí renálních funkcí

(CrCl > 80 ml/min, 30-50 ml/min, < 30 ml/min), byly obecně zachovány rychle účinkující vlastnosti

inzulínu glulisin. U pacientů s poškozením ledvin však mohou být nároky na inzulín sníženy.

Porucha funkce jater

Farmakokinetické vlastnosti nebyly zkoumány u pacientů se sníženou funkcí jater.

Starší pacienti

U starších pacientů s diabetes mellitus jsou dostupné pouze velmi omezené farmakokinetické údaje.

Děti a mladiství

Farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti inzulínu glulisin byly zkoumány u dětí (7-11 let) a mladistvých (12-16 let) s diabetes mellitus 1. typu. Inzulín glulisin byl rychle absorbován v obou věkových skupinách, s podobným Tmax a Cmax jako u dospělých (viz bod 4.2).

Při podání těsně před testovaným jídlem poskytuje inzulín glulisin stejně jako u dospělých lepší postprandiální kompenzaci než rozpustný rychle účinkující lidský inzulín (viz bod 5.1). Výchylky glukózy (AUC 0-6h) byly 641 mg.h/dl pro insulin glulisin a 801 mg.h/dl pro rozpustný rychle účinkující lidský inzulín.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje neodhalily jiné nálezy toxicity než ty, které jsou spojené s hypoglykemizující farmakodynamickou aktivitou (hypoglykémie), odlišné od rozpustného rychle účinkujícího inzulínu nebo s klinickým významem pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Metakresol Chlorid sodný Trometamol Polysorbát 20

Kyselina chlorovodíková 35%

Hydroxid sodný Voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou NPH lidských inzulínů.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

Doba použitelnosti po prvním použití pera

Přípravek může být uchováván až 4 týdny při teplotě do 25°C mimo přímé teplo nebo světlo. Používaná pera nesmí být skladována v chladničce. Víčko pera musí být vráceno na pero po každé injekci, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Nepoužívaná pera

Uchovávejte v chladničce (2°C - 8°C).

Chraňte před mrazem.

Neukládejte přípravek Apidra do blízkosti mrazicího boxu nebo mrazicí vložky.

Uchovávejte v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Používaná pera

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

3 ml roztoku v zásobní vložce (bezbarvé sklo) se zátkou (pružná bromobutylová guma) a pertlem (hliník) s těsněním (pružná bromobutylová guma). Zásobní vložka je uzavřena v předplněném peru k jednorázovému použití. Dostupná jsou balení s 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9 a 10 pery.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Před prvním použitím musí být pero skladováno 1-2 hodiny při pokojové teplotě.

Zásobní vložku před použitím prohlédněte. Smí být použita pouze tehdy, je-li roztok čirý, bezbarvý, bez viditelných pevných částic a má-li konzistenci vody. Vzhledem k tomu, že Apidra je roztok, není potřeba ho před použitím znovu protřepávat.

Prázdná pera nesmí být znovu použita a musí být zlikvidována odpovídajícím způsobem.

Jedno pero smí být používáno výhradně jedním pacientem, aby se zabránilo jakémukoliv druhu kontaminace.

Před každým podáním injekce musí být vždy zkontrolován štítek inzulínu, aby nedošlo k záměně inzulínu glulisin a jiných inzulínů (viz bod 4.4).

Míchání s inzulíny

Pokud se Apidra mísí s NPH lidským inzulínem, měla by být natažena do stříkačky jako první. Injekce by se měla podat okamžitě po smíchání, protože údaje týkající se směsí připravených značnou dobu před injekcí nejsou dostupné.

Zacházení s perem

Pacientovi je třeba doporučit, aby si před použitím OptiSet pozorně přečetl návod, který je součástí příbalové informace.

Schematický nákres pera

Důležité informace pro použití OptiSet:

   Před každým použitím musí být vždy nasazena nová jehla. Smí být použity pouze jehly určené pro OptiSet.

•    Před každou injekcí musí být vždy provedena kontrola bezpečnosti.

•    Pokud je používán nový OptiSet, musí být provedena počáteční kontrola bezpečnosti s 8 jednotkami přednastavenými výrobcem.

•    Voličem dávky j e možné otáčet pouze j edním směrem.

•    Nikdy se nesmí otáčet voličem dávky (měnit dávku) poté,    co bylo vysunuto injekční tlačítko.

•    Toto pero je určeno pouze pro použití určitým pacientem.    Nesmí být sdíleno s nikým dalším.

•    Pokud je injekce dávána jinou osobou, musí si tato osoba    počínat zvlášť opatrně, aby se

náhodně jehlou neporanila a nedošlo k přenosu infekce.

•    OptiSet se nesmí nikdy použít, pokud je poškozený, nebo není jisté, že funguje správně.

•    Pacient musí mít vždy k dispozici náhradní OptiSet pro případy, že se OptiSet ztratí nebo bude poškozen.

Pokyny pro uchovávání

Prosím, pro informace o uchovávání OptiSet si přečtěte bod 6.4 tohoto SPC.

Pokud je OptiSet skladován v chladu, je třeba ho vyjmout 1 až 2 hodiny před použitím, aby se mohl ohřát na pokojovou teplotu. Injikování studeného inzulínu je více bolestivé.

Použitý OptiSet musí být zlikvidován podle pokynů místních úřadů.

Údržba

OptiSet musí být chráněn před prachem a špínou.

OptiSet je možné čistit zvenčí otíráním vlhkým hadříkem.

Pero se nesmí máčet, mýt ani promazávat, mohlo by tím být poškozeno.

OptiSet je navržen tak, aby pracoval přesně a bezpečně. Musí s ním být zacházeno s opatrností. Pacienti by se měli vyhnout situacím, kdy může být OptiSet poškozen. Pokud se pacient domnívá, že je jeho OptiSet poškozen, musí použít nový.

Krok 1 Kontrola inzulínu

Po odstranění krytu pera je nutné zkontrolovat označení na peru a na zásobníku inzulínu, aby bylo jisté, že obsahuje správný inzulín.

Vzhled inzulínu musí být také zkontrolován: roztok inzulínu musí být čirý, bezbarvý, bez viditelných pevných částic a musí mít konzistenci vody.

Nepoužívejte tento OptiSet, pokud je inzulín zakalený, zabarvený, nebo obsahuje viditelné částice.

Krok 2    Upevnění jehly

Jehla se opatrně upevní přímo na pero.

Krok 3    Provedení kontroly bezpečnosti

Před každou injekcí je třeba provést kontrolu bezpečnosti.

U nového a nepoužitého OptiSet je dávka 8 jednotek již předvolena výrobcem pro provedení první kontroly bezpečnosti.

U používaného OptiSet musí být navolena dávka 2 jednotky otočením voliče dávky dopředu, dokud ukazatel dávky neukazuje na 2. Volič dávky se bude otáčet pouze v jednom směru.

Pro natažení dávky je zapotřebí úplně vytáhnout injekční tlačítko. Nikdy se nesmí otáčet voličem dávky poté, co bylo injekční tlačítko vytaženo.

Vnější a vnitřní kryt jehly se musí odstranit. Vnější kryt uchovejte pro odstranění použité jehly.

Zatímco se