Příbalový Leták

Almiral

sp.zn. sukls37947/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU ALMIRAL

75 mg/3 ml injekční roztok

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml injekčního roztoku obsahuje diclofenacum natricum 25 mg.

Jedna ampulka injekčního roztoku (3 ml) obsahuje diclofenacum natricum 75 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: benzylalkohol 52,35 mg/ml, disiřičitan sodný 0,5 mg/ml Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Popis přípravku: čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Intramuskulární injekce

Léčba akutní bolesti při renální kolice, exacerbace osteoartrózy a revmatoidní artritidy, akutní bolest zad, akutní dna, akutní posttraumatická a pooperační bolest.

Intravenózní infuze

Léčba a prevence pooperačních bolestivých stavů při hospitalizaci.

ALMIRAL je indikován k léčbě dospělých.

4.2    Dávkování a způsob podání

Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.4).

Dospělí

Injekční roztok ALMIRAL se nedoporučuje podávat déle než dva dny; je-li to nutné, dále se v léčbě pokračuje perorální formou diklofenaku.

Intramuskulární injekce

Aby se zabránilo poškození nervu nebo jiných tkání v místě injekce, je nutné dodržovat níže uvedená opatření.

Zpravidla se aplikuje 1 ampulka denně (75 mg) formou injekce hluboko intramuskulárně do horního zevního kvadrantu gluteálního svalu. U těžkých případů (např. kolika) může být výjimečně zvýšena denní dávka na 2 ampulky po 75 mg, a to odděleně, každá injekce do jiného hýžďového svalu v intervalu několika hodin mezi jednotlivými aplikacemi. Jako alternativní řešení je možné kombinovat jednu ampulku přípravku ALMIRAL s ostatními lékovými formami diklofenaku až do celkové maximální dávky 150 mg.

Intravenózní infuze

ALMIRAL se nesmí podávat ve formě intravenózního bolusu.

Infuze musí být připravena bezprostředně před aplikací. ALMIRAL se smí ředit pouze 0,9% fyziologickým roztokem nebo 5% roztoky glukózy, které obsahují bikarbonát sodný (viz bod 6.6).

Doporučují se dvě alternativní dávkovací schémata:

•    k léčbě středně těžkých a těžkých pooperačních bolestivých stavů se podává 75 mg infuzí kontinuálně po dobu 30 minut až 2 hodin. Je-li to nezbytné, je možné za několik hodin dávku opakovat, ale celková dávka nemá překročit dávku 150 mg za 24 hodin.

•    kprevenci pooperačních bolestivých stavů se doporučuje ihned po operačním výkonu aplikovat nárazovou dávku 25 až 50 mg v intervalu 15 minut až 1 hodiny s následnou kontinuální infuzí 5 mg/hodinu až do maximální doporučené denní dávky 150 mg.

Infuze není vhodné podávat déle než dva dny.

Porucha funkce ledvin

ALMIRAL je kontraindikován u pacientů se selháním ledvin (viz bod 4.3).

U pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny zvláštní studie, proto nelze učinit žádná doporučení ohledně úpravy dávky. Při podávání přípravku ALMIRAL pacientům s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin je nutná obezřetnost (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater

ALMIRAL je kontraindikován u pacientů se selháním jater (viz bod 4.3).

U pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny zvláštní studie, proto nelze učinit žádná doporučení ohledně úpravy dávky. Při podávání přípravku ALMIRAL pacientům s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater je nutná obezřetnost (viz bod 4.4).

Starší pacienti

U těchto osob není nutná úprava dávkování jinak, než jak je popsáno v bodě 4.4.

Děti a dospívající

ALMIRAL není určen k léčbě dětí a dospívajících vzhledem k síle přípravku.

4.3 Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

•    Aktivní gastrointestinální krvácení, ulcerace, perforace

•    Anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předhozí léčbě nesteroidními antirevmatiky

•    Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení)

•    Poslední trimestr těhotenství (viz bod 4.6)

•    Stávající městnavé srdeční selhání (NYHA II-IV), ischemická choroba srdeční, periferní arteriální onemocnění a/nebo cerebrovaskulární onemocnění

•    Závažné srdeční selhání

•    Selhání jater nebo ledvin (viz bod 4.4)

Stejně jako u ostatních nesteroidních antirevmatik (NSA) je i ALMIRAL kontraindikován u pacientů, se záchvaty astmatu, urtikarie nebo akutní rinitidy, vzniklých na podkladě podávání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných NSA.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecné informace

Nežádoucí účinky je možné minimalizovat užitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků onemocnění (viz bod 4.2 a níže uvedené gastrointestinální, kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky).

Je nutné se vyvarovat současného použití přípravku ALMIRAL se systémovými NSA včetně selektivních inhibitorů COX-2 vzhledem k nedostatku důkazů o synergickém účinku a možnosti vzniku kumulativních nežádoucích účinků.

Pozornost je třeba věnovat starším pacientům vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Nejnižší účinná dávka je doporučena zvláště u starších osob se špatným zdravotním stavem nebo s nízkou tělesnou hmotností.

Vzácně se mohou vyskytnout u diklofenaku, stejně jako u jiných NSA, alergické reakce, včetně anafylaktické/anafylaktoidní reakce, a to i bez předchozí expozice léku.

Podobně jako jiná NSA může diklofenak vzhledem ke svým farmakodynamickým vlastnostem maskovat příznaky a projevy infekčních onemocnění.

ALMIRAL nesmí být podáván předčasně narozeným dětem nebo novorozencům. Benzylalkohol může u dětí do 3 let věku vyvolat toxické a anafylaktoidní reakce.

Disiřičitan sodný obsažený v injekčním roztoku může v jednotlivých případech způsobit reakce z přecitlivělosti a bronchospasmy.

Gastrointestinální účinky

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby s varujícími příznaky, ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.

Obecně mají vážnější následky u starších pacientů. Jestliže se u pacientů léčených přípravkem ALMIRAL vyskytne krvácení z gastrointestinálního traktu nebo vředová choroba, musí být lék ihned vysazen.

Jako u všech NSA i u diklofenaku je nařízena přísná pravidelná kontrola zdravotního stavu a zvláštní opatrnost zejména při podávání přípravku ALMIRAL pacientům se symptomy svědčícími o gastrointestinální poruše, s příznaky gastrointestinální ulcerace nebo s anamnézou vředové choroby žaludku nebo střeva, krvácení nebo perforace (viz bod 4.8). Riziko gastrointestinálního krvácení vzrůstá se zvýšením dávky NSA a u pacientů s ulcerací v anamnéze, zvláště je-li komplikováno krvácením nebo perforací a u starších osob. U starších osob je vyšší četnost nežádoucích účinků NSA, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální. Ke snížení rizika gastrointestinální toxicity u těchto pacientů je zapotřebí, aby léčba byla zahájena a udržována s dávkováním na minimální účinné úrovni.

Pro tyto pacienty a také pro pacienty užívající současně přípravky obsahující nízké dávky kyseliny acetylsalicylové a jiné léčivé přípravky pravděpodobně zvyšující riziko gastrointestinálních obtíží je třeba zvážit kombinovanou léčbu s protektivními látkami (např. inhibitory protonové pumpy nebo deriváty prostaglandinu, jako je misoprostol).

U pacientů s anamnézou gastrointestinální toxicity, zvláště pak u starších osob, je nutno sledovat jakékoli neobvyklé abdominální symptomy (zejména gastrointestinální krvácení). Opatrnost je doporučována u pacientů užívajících současně léky, které mohou zvyšovat riziko ulcerace nebo krvácení, jako jsou systémové kortikosteroidy, antikoagulancia, léky proti srážlivosti krve nebo selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (viz bod 4.5).

Důsledný lékařský dohled je naprosto nutný u pacientů s ulcerózní kolitidou nebo s Crohnovou nemocí, protože může dojít k exacerbaci těchto onemocnění (viz bod 4.8).

Jaterní účinky

Přísný lékařský dohled je vyžadován, jestliže je ALMIRAL předepsán pacientům s poruchou funkce jater, protože může dojít k exacerbaci tohoto onemocnění.

Stejně jako u jiných NSA i u diklofenaku může dojít ke zvýšení hodnot (jedné nebo více) jaterních enzymů. Z bezpečnostních důvodů je nutné při delší léčbě přípravkem ALMIRAL pravidelně monitorovat jaterní funkce. ALMIRAL je nutné vysadit v případech, kdy přetrvávají nebo se zhoršují abnormální hodnoty jaterních testů, objeví se známky a příznaky vznikajícího jaterního onemocnění nebo se objeví další příznaky (jako např. eozinofilie, exantém). Hepatitida může vzniknout v souvislosti s užíváním diklofenaku bez prodromálních příznaků. Pozornost je třeba věnovat pacientům s jaterní porfyrií, kteří užívají ALMIRAL, protože léčbou u nich může dojít k vyvolání záchvatu.

Renální účinky

Jelikož byly u pacientů léčených NSA, včetně diklofenaku, hlášeny otoky a retence tekutin, je třeba věnovat zvláštní pozornost a péči pacientům s poruchou funkce srdce a ledvin, hypertenzí, starším pacientům a těm, kteří jsou léčeni diuretiky nebo přípravky, které mohou významně poškodit funkci ledvin, a pacientům, u kterých z jakéhokoli důvodu dochází k depleci extracelulární tekutiny, např. před a po větších chirurgických výkonech (viz bod 4.3). V těchto případech je nutné z bezpečnostních důvodů monitorování renálních funkcí. Po přerušení léčby obvykle následuje návrat do stavu před léčbou.

Kožní účinky

Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antirevmatiky hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby.

ALMIRAL musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersensitivity.

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky

Je třeba poučit a monitorovat pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání (NYHA-I), protože v souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny případy retence tekutin a edémů.

Klinické studie a epidemiologické údaje konzistentně poukazují na to, že podávání diklofenaku, obzvláště ve vysokých dávkách (150 mg denně) a po dlouhou dobu, může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. IM nebo iktů).

Pacienti s městnavým srdečním selháním (NYHA-I) a pacienti s významnými rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření) smí být léčeni diklofenakem pouze po pečlivém zvážení.

Protože se kardiovaskulární riziko diklofenaku může zvyšovat s dávkou a délkou léčby, je nutno podávat nejnižší účinné dávky po nejkratší možnou dobu. Pacientovu potřebu symptomatické úlevy a jeho odezvu na léčbu je nutné pravidelně vyhodnocovat.

Pacienti musí sledovat známky a příznaky závažných arteriálních trombotických příhod (např. bolest na hrudi, dýchavičnost, slabost, špatná artikulace), které se mohou objevit bez varování. Pacienti musí být poučeni, aby v takových případech neprodleně vyhledali lékaře.

Hematologické účinky

Během dlouhodobé léčby přípravkem ALMIRAL je nutné, stejně jako i u jiných NSA, kontrolovat krevní obraz.

Stejně jako jiná NSA i diklofenak může přechodně inhibovat krevní srážlivost. Pacienti s poruchami hemostázy musejí být pečlivě monitorováni.

Astma

Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům trpícím astmatem, sezónní alergickou rhinitidou, vyklenutím nosní sliznice (např. nosní polypy), chronickou obstrukční plicní nemocí nebo chronickou infekcí respiračního traktu (zvláště je-li spojena s příznaky podobnými alergické rhinitidě), reakcemi na NSA, jako je exacerbace astmatu (takzvané analgetické astma), Quinckeho edémem nebo kopřivkou, u kterých jsou tyto obtíže četnější než u ostatních pacientů. Toto se vztahuje také na pacienty, kteří jsou alergičtí na některou pomocnou látku, s příznaky jako kožní reakce, pruritus nebo kopřivka.

Mimořádná pozornost je doporučena při parenterálním podání pacientům s astma bronchiale, protože může dojít k exacerbaci tohoto onemocnění.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Následující interakce zahrnují ty, které byly pozorovány při užívání přípravku ALMIRAL a/nebo jiných lékových forem obsahujících diklofenak.

Lithium

Pokud je současně podáván diklofenak s přípravky obsahujícími lithium, může zvýšit jejich plazmatickou koncentraci. Hladinu lithia v séru je třeba monitorovat.

Digoxin

Pokud je současně podáván diklofenak s přípravky obsahujícími digoxin, může zvýšit jejich plazmatickou koncentraci. Hladinu digoxinu v séru je třeba monitorovat.

Diuretika a antihypertenziva

Tak jako u jiných NSA současné podávání diklofenaku s diuretiky nebo antihypertenzivy (např. betablokátory, ACE inhibitory) může snížit jejich antihypertenzivní účinek. Z tohoto důvodu je potřebná opatrnost při podávání pacientům, zejména starším, a je třeba pravidelně provádět kontrolu krevního tlaku. Pacienti musejí být přiměřeně hydratováni a je třeba zvážit sledování renálních funkcí po zahájení léčby a v jejím průběhu, zvláště pak u diuretik a ACE inhibitorů z důvodů zvýšeného rizika nefrotoxicity.

Současná léčba kalium šetřícími diuretiky může souviset se vzestupem hladin draslíku v séru. Proto je třeba opakovaně sledovat hladiny draslíku v séru (viz bod 4.4).

Ostatní NSA a kortikosteroidy

Současné podávání diklofenaku a jiných systémových nesteroidních antirevmatik nebo kortikosteroidů může zvýšit výskyt nežádoucích gastrointestinálních účinků (viz bod 4.4).

Antikoagulancia a přípravky proti srážení krve

Opatrnost je doporučena při současném podávání těchto přípravků z důvodů vyššího rizika krvácení (viz bod 4.4).

I když klinická sledování tomu nenasvědčují, existují ojedinělé zprávy o zvýšeném riziku krvácení při současném podávání diklofenaku a antikoagulancií. Doporučuje se pečlivé sledování pacientů s touto léčbou.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)

Současné podávání systémových nesteroidních antirevmatik, včetně diklofenaku, spolu s inhibitory zpětného selektivního vychytávání serotoninu může zvýšit riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

Antidiabetika

Klinické studie prokázaly, že diklofenak může být podáván současně s perorálními antidiabetiky, aniž by ovlivnil jejich klinické působení. Nicméně existují ojedinělé případy jak hypoglykémií, tak hyperglykémií při současném užívání diklofenaku, které vyžadovaly změny v dávkování antidiabetik. Proto je doporučeno preventivní monitorování hladiny glukózy v krvi.

Metotrexát

Diklofenak může inhibovat tubulární renální clearance metotrexátu, čímž může zvyšovat hladinu metotrexátu. Opatrnosti je třeba pokud jsou nesteroidní protizánětlivé léky včetně diklofenaku podávány méně než 24 hodin před nebo po léčbě metotrexátem, jelikož může dojít ke zvýšení koncentrace metotrexátu v krvi a tím i jeho toxicity.

Cyklosporin

Působením diklofenaku, stejně jako i jiných nesteroidních protizánětlivých léků na renální prostaglandiny, může dojít ke zvýšení nefrotoxicity cyklosporinu. U pacientů užívajících cyklosporin má být zvoleno nižší dávkování diklofenaku.

Chinolony

Existují ojedinělé případy výskytu křečí, které mohou být způsobeny současným podáváním chinolonů a NSA.

Fenytoin

Při současném podávání fenytoinu a diklofenaku se doporučuje monitorování plazmatických hladin fenytoinu vzhledem k očekávanému zvýšení expozice fenytoinu.

Cholestipol a cholestyramin

Tyto látky mohou způsobit opožděnou nebo sníženou absorpci diklofenaku. Proto se doporučuje podávat diklofenak nejméně hodinu před nebo 4-6 hodin po podání cholestipolu/cholestyraminu.

Silné inhibitory CYP2C9

Opatrnost je doporučena při současném podávání diklofenaku se silnými inhibitory CYP2C9 (jako sulfinpyrazon a vorikonazol), které může způsobit významný vzestup vrcholových plazmatických koncentrací a expozice diklofenaku inhibicí metabolizmu diklofenaku.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.

V průběhu prvního a druhého trimestru nesmí být diklofenak (inhibitor syntézy prostaglandinů) podán, pokud to není zcela nezbytné.

Pokud je diklofenak (inhibitor syntézy prostaglandinů) podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod:

•    kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr duktus arteriosus a pulmonální hypertense)

•    renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnionem Matku a novorozence na konci těhotenství:

•    potenciálnímu prodloužení krvácení (antiagregační účinek, který se může projevit i při velmi nízkých dávkách);

•    inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu Proto je diklofenak ve třetím trimestru těhotenství kontraindikován.

Kojení

Stejně jako jiná NSA i diklofenak prostupuje do mateřského mléka, avšak v tak malém množství, že není příliš pravděpodobné ovlivnění kojeného dítěte. Navíc má krátký biologický poločas tudíž je riziko kumulace v organismu minimální. Jestliže je nutné, aby kojící matka užila ALMIRAL injekce, měla by jej užívat po poradě s lékařem, krátkodobě, po posledním večerním kojení před nejdelším spánkem dítěte. Po dobu léčby je třeba sledovat možné změny v projevech dítěte a v případě potíží se včas poradit s lékařem.

Fertilita

Používání přípravku ALMIRAL, jakož i ostatních NSA, může poškodit fertilitu ženy a není doporučeno ženám, které chtějí otěhotnět. U žen, které mají potíže s otěhotněním, nebo jsou léčeny pro neplodnost, má být aplikace přípravku ALMIRAL pečlivě zvážena.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti, u kterých se při podávání přípravku ALMIRAL zjistí poruchy vidění, vertigo, ospalost nebo jiné poruchy centrálního nervového systému, nemají řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou řazeny podle systémů z hlediska frekvence výskytu s použitím následující konvence:

Velmi časté (>1/10)

Časté (>1/100 až <1/10)

Méně časté (>1/1000 až <1/100)

Vzácné (>1/10000 až < 1/1000)

Velmi vzácné (<1/10000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Následující nežádoucí účinky zahrnují dlouhodobé i krátkodobé použití přípravku ALMIRAL, ale také dalších lékových forem diklofenaku.

Infekce a infestace

Velmi vzácné

Absces v místě vpichu

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné

Trombocytopenie, leukopenie, hemolytická anemie, aplastická anemie, agranulocytóza

Poruchy imunitního systému

Vzácné

Hypersensitivita, anafylaktické a anafylaktoidní reakce včetně hypotenze a šoku

Velmi vzácné

Angioneurotický edém zahrnující otoky obličeje

Psychiatrické poruchy

Velmi vzácné

Dezorientace, deprese, nespavost, noční můry, podrážděnost, psychotické reakce

Poruchy nervového systému

Časté

Bolesti hlavy, závratě

Vzácné

Ospalost

Velmi vzácné

Parestezie, poruchy paměti, křeče, úzkost, třes, aseptická meningitida, poruchy chuti, mozková příhoda

Poruchy oka

Velmi vzácné

Poruchy zraku, rozmazané vidění, diplopie.

Poruchy ucha a labyrintu

Časté

Závratě

Velmi vzácné

Tinitus, porucha sluchu

Srdeční poruchy

Méně časté*

Infarkt myokardu, srdeční selhání, palpitace, bolest na hrudi

Cévní poruchy

Velmi vzácné

Hypertenze, vaskulitida

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Vzácné

Astma včetně dušnosti

Velmi vzácné

Pneumonie

Gastrointestinální poruchy

Časté

Nauzea, zvracení, průjem, dyspepsie, epigastrická bolest, plynatost, nechutenství

Vzácné

Gastritida, gastrointestinální krvácení, hemateméza, krvavý průjem, melena, peptický vřed s nebo bez krvácení nebo perforací

Velmi vzácné

Kolitida (včetně hemoragické kolitidy a exacerbace ulcerativní kolitidy nebo Crohnovy choroby), zácpa, stomatitida (včetně ulcerózní stomatitidy), glositida, poškození jícnu, diafragma-like střevní striktury, pankreatitida

Poruchy j ater a žlučových cest

v

Časté

Zvýšení hodnot aminotransferáz

Vzácné

Hepatitida, žloutenka, poškození jater

Velmi vzácné

Fulminantní hepatitida, nekróza jater, selhání jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně

v

Časté

Vyrážka

Vzácné

Kopřivka

Velmi vzácné

Bulózní erupce, ekzém, erytém, multiformní erytém, Stevens-Johnsonův syndrom, akutní toxická epidermolýza (Leyellův syndrom), exofoliativní dermatitida, vypadávání vlasů, fotosenzitivní reakce, purpura, alergická purpura, pruritus

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi vzácné

Akutní selhání ledvin, hematurie, proteinurie, nefrotický syndrom, intersticiální nefritida, papilární nekróza

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

Reakce v místě vpichu, bolestivost a zduření v místě vpichu

Vzácné

Edém, nekróza v místě vpichu

Velmi vzácné

Absces

v    1-

* Četnost odpovídá údajům z dlouhodobé léčby vysokými dávkami (150 mg/den)

V souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny edémy, hypertenze a srdeční selhání. Klinické studie a epidemiologická data konzistentně poukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) spojené s užíváním diklofenaku, zejména ve vysokých dávkách (150 mg denně) a při dlouhodobé léčbě. (viz body

4.3 a 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy

Klinický obraz předávkování diklofenakem nemá žádné charakteristické příznaky. Předávkování způsobuje potíže jako je zvracení, gastrointestinální krvácení, průjem, závrať, tinitus nebo křeče. V případě otravy může dojít k akutnímu selhání ledvin nebo k poškození jater.

Léčba

Ošetření akutní otravy nesteroidními protizánětlivými léky (NSA) včetně diklofenaku spočívá v podstatě pouze v podpůrné a symptomatické terapii. Při předávkování má být použita podpůrná a symptomatická léčba, a to při komplikacích jako hypotenze, selhání ledvin, křeče, gastrointestinální podráždění a ztížené dýchání.

Specifická léčba jako forsírovaná diuréza, dialýza nebo hemoperfuze pravděpodobně nepřispívají k urychlené eliminaci nesteroidních antirevmatických léků, včetně diklofenaku, protože ty jsou z velké části vázány na bílkoviny a jsou rozsáhle metabolizovány.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny octové a příbuzná léčiva

ATC kód: M01AB05

Mechanismus účinku

ALMIRAL obsahuje diclofenacum natricum, nesteroidní léčivou látku s výraznými protirevmatickými, protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými vlastnostmi. Mechanismus účinku spočívá v inhibici biosyntézy prostaglandinů, které hrají významnou roli při vzniku zánětu, bolesti a horečky. Diklofenak sodný in vitro netlumí proteoglykanovou biosyntézu v kloubu v koncentracích dosahovaných u lidí.

Farmakodynamické účinky

U revmatických onemocnění jsou protizánětlivé a analgetické vlastnosti přípravku ALMIRAL příčinou klinické odpovědi charakterizované zlepšením funkce a výrazným zmírněním příznaků jako je bolest v klidu a při pohybu, ranní ztuhlost, otoky kloubů. U středně a silně bolestivých stavů nerevmatického původu má ALMIRAL výrazný analgetický účinek; jeho působení nastupuje během 15 až 30 minut. U posttraumatických a pooperačních zánětů ALMIRAL rychle zmírňuje jak spontánní, tak i pohybovou bolest a zmenšuje zánětlivé otoky a edém rány. Při současném podávání přípravku ALMIRAL s opiáty bylo zjištěno, že ke zvládnutí pooperačního průběhu výrazně poklesla spotřeba opiátů.

Injekční forma přípravku ALMIRAL je zvlášť vhodná k zahájení terapie zánětlivého a degenerativního revmatického onemocnění a bolestivých stavů vyvolaných zánětem nerevmatického původu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po i.m. podání 75 mg sodné soli diklofenaku dochází ihned k absorpci a průměrné maximální koncentrace 2,5 pg/ml (8 pmol/l) je dosaženo přibližně za 20 minut. Absorbované množství je přímo úměrné velikosti podané dávky.

Při podání 75 mg sodné soli diklofenaku v nejméně 2hodinové intravenózní infuzi je průměrná plazmatická koncentrace asi 1,9 pg/ml (5,9 pmol/l). Při kratší době infuze je sice dosaženo vyšší plazmatické koncentrace, zatímco při dlouhodobé infuzi odpovídá plateau koncentrace rychlosti infuze ještě za 3 až 4 hodiny. Plazmatické koncentrace po i.m. injekci, perorálním podání enterosolventních tablet nebo rektálním podání po dosažení maxima rychle klesají. Plocha pod křivkou (AUC) je po intramuskulárním nebo intravenózním podání 2krát větší než po perorálním užití, poněvadž asi polovina léčivé látky je již během prvního prostupu játry metabolizována (first pass efekt). Po opakovaném podání se farmakokinetické vlastnosti nemění. Při dodržování doporučeného dávkovacího schématu a intervalů mezi jednotlivými dávkami nedošlo ke kumulaci přípravku.

Distribuce

Diklofenak je z 99 % vázán na plazmatické bílkoviny, především na albumin (99,4 %). Distribuční objem je 0,12-0,17 l/kg.

Diklofenak proniká do synoviální tekutiny, ve které byly naměřeny nejvyšší koncentrace za 2 až 4 hodiny po dosažení maximálních koncentrací v plazmě. Poločas eliminace ze synoviální tekutiny je 3 až 6 hodin. Dvě hodiny po dosažení maximálních plazmatických hladin je koncentrace léčivé látky vyšší v synoviální tekutině než v plazmě a zůstává zvýšená po dobu 12 hodin.

Biotransformace

Biotransformace diklofenaku probíhá částečně glukuronidací intaktní molekuly, ale hlavně jednorázovou a vícečetnou hydroxylací a methoxylací. Výsledkem celého procesu je vytvoření několika fenolických metabolitů (3'-hydroxy-, 4'-hydroxy-, 5-hydroxy-, 4',5-dihydroxy- a 3'-hydroxy-4'-methoxy diklofenaku), z nichž je většina následně přeměněna na glukuronidové konjugáty. Dva z těchto fenolických metabolitů jsou biologicky aktivní, ale v mnohem menší míře než samotný diklofenak.

Eliminace

Celková systémová clearance diklofenaku z plazmy je 263±56 ml/min (průměrná hodnota ±SD). Konečný plazmatický poločas je 1 až 2 hodiny. Čtyři z metabolitů včetně dvou aktivních mají také krátký poločas vylučovaní 1 až 3 hodiny. Jeden metabolit, 3'-hydroxy-4'-methoxydiklofenak, má mnohem delší poločas vylučování. Avšak tento metabolit je farmakologicky neúčinný. Přibližně 60 % podané dávky je vyloučeno močí jako glukuronid konjugát intaktní molekuly a jako metabolity, z nichž většina je rovněž konvertována na glukuronid konjugát. Méně než jedno procento je vyloučeno v nezměněné formě. Zbytek dávky je vyloučen ve formě metabolitů žlučí do stolice.

Charakteristika u pacientů

V absorpci, metabolizmu a vylučování přípravku nebyly nalezeny rozdíly v závislosti na věku, avšak u několika starších pacientů vedlo 15minutové intravenózní podání k o 50 % vyšším plazmatickým koncentracím, než se podle informací získaných u mladých zdravých jedinců očekávalo.

U pacientů s poškozením ledvin nelze z kinetiky jednorázové dávky usuzovat na kumulaci nezměněné léčivé látky, pokud je použito obvyklé dávkovací schéma. Při clearance kreatininu menší než 10 ml/min jsou teoretické plazmatické hladiny hydroxymetabolitů ve steady-state asi čtyřikrát vyšší než u běžných jedinců. Nicméně metabolity jsou nakonec vyloučeny žlučí.

U pacientů s chronickou hepatitidou nebo nedekompenzovanou cirhózou jsou kinetika i metabolismus diklofenaku stejné jako u pacientů bez jaterního onemocnění.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Podle provedených předklinických studií akutní a chronické toxicity, genotoxicity, mutagenicity a karcinogenity nepředstavoval diklofenak v předpokládaném terapeutickém dávkování zvláštní riziko u lidí.

U potkanů byly toxické dávky spojovány s dystocií, prodlouženou gestací, snížením fetálního přežití a intrauterinní vývojovou retardací. Mírný účinek diklofenaku na fertilitu a porod stejně jako na uzávěr ductus arteriosus in utero je farmakologickým důsledkem této třídy inhibitorů syntézy prostaglandinů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Propylenglykol, benzylalkohol, disiřičitan sodný, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l, natrium-hydroxymethansulfinát a voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Přípravek ALMTRAL nesmí být přidáván k jiným injekčním roztokům. Smí se míchat pouze s 0,9% fyziologickým roztokem s přidaným bikarbonátem sodným nebo s 5% glukózy roztokem s přidaným bikarbonátem sodným. Pokud by byly použity tyto roztoky bez bikarbonátu sodného, mohlo by to vést ke vzniku přesyceného roztoku a tím k možnosti tvorby krystalů nebo precipitaci. Proto se nesmí používat jiné, než tyto doporučené roztoky.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky

Tntravenózní infuze musí být podána bezprostředně po přípravě infuzního roztoku (viz též bod 6.6).

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Ampulka z hnědého skla (hydrolytická třída I, jmenovitý objem 3 ml), PVC zásobník uzavřený PE folií, krabička

Velikost balení: 1 x 3 ml, 10 x 3 ml, 100 x 3 ml Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

ALMIRAL ampulky jsou na jedno použití.

Pro přípravu intravenózní infuze má být 1 ampulka naředěna 100 až 500 ml 0,9% roztoku chloridu sodného nebo 5% roztoku glukózy. Oba infuzní roztoky mají být nejdříve upraveny přídavkem 0,5 ml 8,4% roztoku bikarbonátu sodného nebo 1 ml 4,2% roztoku bikarbonátu sodného. Používejte pouze čiré roztoky. Připravujte za aseptických podmínek. Infuze musí být použita bezprostředně po její přípravě (viz též bod 4.2).

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MEDOCHEMIE Ltd., Constantinoupoleos Str. 1-10, 3011 Limassol, Kypr

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

29/741/99-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

3.11.1999 / 18.2.2015

10.    DATUM REVIZE TEXTU

18.2.2015

13/13