Dexmopet 0,5 Mg/Ml
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV VETERINÁRNÍHO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
DEXMOPET 0,5 mg/ml injekční roztok pro psy a kočky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje:
Léčivá látka:
Dexmedetomidinum (jako hydrochloridum)……….. 0,42 mg
(odpovídá 0,5 mg dexmedetomidini hydrochloridum)
Excipiens:
Methylparaben (E 218) 1,6 mg
Propylparaben 0,20 mg
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Čirý, bezbarvý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Cílové druhy zvířat
Psi a kočky.
4.2 Indikace s upřesněním pro cílový druh zvířat
Neinvazivní, mírně nebo středně bolestivé postupy a vyšetření, které vyžadují zklidnění, sedaci a analgezii u psů a koček. Hluboký útlum a analgezie u psů při současném užívání s butorfanolem pro lékařské a drobné chirurgické zákroky. Premedikace u psů a koček před navozením anestezie a udržování celkové anestezie.
4.3 Kontraindikace
Nepoužívat u zvířat:
-
s kardiovaskulárním onemocněním nebo se sníženou funkcí jater a ledvin;
-
s mechanickou poruchou gastro-intestinálního traktu (torze žaludku, inkarcerace, obstrukce jícnu);
-
gravidních(viz bod 4.7.)
-
s diabetes mellitus
-
v šoku, u zvířat kachektických nebo silně vyčerpaných.
Nepoužívat současně se sympatomimetickými aminy.
Nepoužívat v případě přecitlivělosti na léčivou látku nebo na některou z pomocných látek.
Nepoužívat u zvířat s očními problémy, kde by mohlo být nebezpečné zvýšení nitroočního tlaku.
4.4 Zvláštní upozornění pro každý cílový druh
Nejsou.
4.5 Zvláštní opatření pro použití
Zvláštní opatření pro použití u zvířat
Léčená zvířata by měla být držena v teplé konstantní teplotě, jak během zákroku tak i při zotavování.
U zvířat by měla být držena 12 hodin před podáním anestézie hladovka. Může být podána voda.
Po ošetření by neměla být poskytnuta voda nebo krmivo před tím, než je zvíře schopno polykat.
Oči by měly být chráněny vhodným lubrikantem.
Podávat opatrně u starších zvířat.
Nervózní, agresivní nebo rozrušená zvířata by měla být před zahájením aplikace pokud možno uklidněna.
Mělo by být prováděno časté a pravidelné monitorování respirační a srdeční funkce. Vhodná je pulzní oxymetrie, ale není nezbytná pro adekvátní kontrolu. Při postupném podání dexmedetomidinu a ketaminu k navození anestezie u koček by měly být k dispozici zařízení pro manuální ventilaci pro případný výskyt respirační deprese nebo apnoe. Dále se doporučuje mít snadno dostupný kyslík pro případnou hypoxii nebo podezření na ni.
Dexmedetomidin by měl být používán k premedikaci před navozením a k udržování celkové anestézie u nemocných a oslabených psů a koček pouze po zvážení poměru prospěchu a rizika.
Použití dexmedetomidinu k premedikaci u psů a koček významně snižuje množství navozujícího léčivého přípravku potřebného k navození anestezie. Pozornost by měla být věnována při podávání intravenózních léků s indukčním účinkem. Požadavky na udržení anestezie pro těkavá anestetika jsou rovněž snížena.
Podávání dexmedetomidinu štěňatům mladším 16 týdnů a koťatům mladším 12 týdnů nebylo hodnoceno.
Bezpečnost podání dexmedetomidinu u samců určených k chovu nebyla prokázána .
Zvláštní opatření určené osobám, které podávají veterinární léčivý přípravek zvířatům
V případě náhodného pozření či sebepoškození injekčně aplikovaným přípravkem vyhledejte ihned lékařskou pomoc a ukažte příbalovou informaci praktickému lékaři. NEŘIĎTE MOTOROVÉ VOZIDLO, neboť může dojít k sedaci a změnám krevního tlaku.
Zabraňte kontaktu přípravku s pokožkou, očima a sliznicemi.
V případě potřísnění kůže ihned opláchněte velkým množstvím vody.
Odstraňte kontaminovaný oděv, který je v přímém kontaktu s pokožkou.
V případě náhodného zasažení očí vypláchněte velkým množstvím pitné vody. Pokud se dostaví potíže, vyhledejte lékařskou pomoc.
V případě, že s přípravkem manipuluje těhotná žena, je třeba, aby dodržovala zvýšenou obezřetnost, aby nedošlo k sebepoškození injekčně aplikovaným přípravkem, protože by mohlo po náhodné systémové expozici dojít ke kontrakci dělohy a poklesu krevního tlaku plodu.
Pro lékaře:
Dexmedetomidin je agonista
α2-adrenergních receptorů, jehož toxicita může způsobovat klinické
účinky zahrnující na dávce závislou sedaci, útlum dýchání,
bradykardii, hypotenzi, suchost úst a hyperglykémii. Byly hlášeny
rovněž komorové arytmie. Respiratorní
a hemodynamické příznaky by měly být léčeny symptomaticky.
Specifický antagonista
α2-adrenoceptoru, atipamezol, který je schválen pro použití u
zvířat, byl použit u lidí pouze experimentálně pro antagonizaci
účinků vyvolaných dexmedetomidinem.
Lidé se známou přecitlivělostí na dexmedetomidin nebo na některou z pomocných látek by měli podávat veterinární léčivý přípravek obezřetně.
4.6 Nežádoucí účinky (frekvence a závažnost)
Na základě své alfa-2-adrenergní
aktivity způsobuje dexmedetomidin snížení tepové frekvence a
tělesné teploty.
U některých psů a koček může dojít
ke snížení dechové frekvence. Byly hlášeny ojedinělé případy
plicního edému. Po počátečním zvýšení krevního tlaku dochází
k poklesu k normální nebo pod normální úroveň. p Vzhledem
k periferní vazokonstrikci a venózní desaturaci za přítomnosti
normálního arteriálního okysličení, mohou mít sliznice světlý a /
nebo modrý nádech.
5-10 minut po podání injekci může
dojít ke zvracení. Někteří psi a kočky mohou zvracet také v době
zotavení.
Během sedace může nastat svalový třes.
U koček se může v průběhu
sedace objevit zákal rohovky. Oči by měly být chráněny vhodným
očním lubrikantem.
Při postupném podání dexmedetomidinu a ketaminu, s intervalem 10 minut, se můžeu kočky ojediněle vyskytnout AV-blok nebo extrasystola. Očekávané respirační jevy jsou bradypnoe, nepravidelné dýchání, hypoventilace a apnoe. V klinických studiích se běžně vyskytovala hypoxemie, a to zejména během prvních 15 minut dexmedetomidin-ketamin anestézie. Po tomto použití bylo běžně popsáno zvracení, hypotermie a nervozita.
Při současném podání dexmedetomidinu a butorfanolu u psů může nastat bradypnoe, tachypnoe, nepravidelné dýchání (20-30 sekund apnoe následováno několika rychlými dechy), hypoxemie, svalové záškuby nebo třes nebo plácání, excitace, hypersalivace, říhání, zvracení, močení, kožní erytém, náhlé vzrušení nebo prodloužená sedace. Zaznamenána byla brady- a tachyarytmie. Ty mohou zahrnovat hlubokou sinusovou bradykardii, 1. a 2. stupeň AV bloku, zástavu sinusového uzlu nebo pauzu, stejně jako síňové, supraventrikulární a ventrikulární předčasné komplexy.
Je-li dexmedetomidin použit k premedikaci psů mohou se objevit bradypnoe, tachypnoe a zvracení. Byly popsány brady- a tachyarytmie a zahrnují hlubokou sinusovou bradykardii, AV blok 1. a 2. stupně a zástavu sinusového uzlu. Ve vzácných případech mohou být pozorovány supraventrikulární a ventrikulární předčasné komplexy, sinus pauza a 3.stupeň AV bloku.
Pokud je dexmedetomidin použit k premedikaci koček může nastat zvracení, říhání, bledé sliznice a nízká tělesná teplota. Intramuskulární podání 40 mikrogramů / kg (po němž následuje podání ketaminu nebo propofolu) má často za následek sinus bradykardie a sinus arytmie, někdy má za následek 1. stupeň AV bloku, a vzácně vede k supraventrikulární předčasné depolarizaci, fibrilaci bigeminii, sinusové pauze, AV bloku 2. stupně nebo zrychlenému pulsu..
4.7 Použití v průběhu březosti, laktace nebo snášky
Nebyla stanovena bezpečnost veterinárního léčivého přípravku pro použití během březosti a laktace, proto se podávání během březosti a laktace nedoporučuje.
4.8 Interakce s dalšími léčivými přípravky a další formy interakce
Při použití dalších přípravků
tlumících CNS lze očekávat zesílení účinku dexmedetomidinu, a proto
by mělo být vhodně úpraveno dávkování. Anticholinergika by měly být
používány společně s dexmedetomidinem s obezřetností.
Podání atipamezolu po podání dexmedetomidinu rychle zvrátí účinek a
tím zkracuje dobu zotavení. Psi a kočky jsou obvykle vzhůru a
stojící během 15 minut.
Kočky: Po podání 40 mikrogramů dexmedetomidinu / kg ž.hm.do svalu
současně s 5 mg ketaminu / kg ž.hm.u koček, se maximální
koncentrace dexmedetomidinu dvojnásobně zvýšily, ale nebyl
zaznamenán žádný vliv na Tmax. Průměrný poločas eliminace
dexmedetomidinu se zvýšil na 1,6 hodin a celková expozice (AUC) se
zvýšila o 50%.
Dávka 10 mg ketaminu / kg podáváno souběžně s 40 mikrogramy
dexmedetomidinu / kg může způsobit tachykardii.
Informace o nežádoucích účincích, viz bod 4.6. Nežádoucí
účinky.
Informace o bezpečnosti u cílového zvířete v případech
předávkování, viz bod 4.10. Předávkování.
4.9 Podávané množství a způsob podání
Léčivý přípravek je určený pro
Psi: k intramuskulárnímu a intravenóznímu podání.
Kočky: k intramuskulárnímu podání.
Přípravek není určený k opakovanému podání.
Dexmedetomidin, butorfanol a / nebo
ketamin lze míchat ve stejné injekční stříkačce, jelikož bylo
prokázáno, že jsou farmaceuticky kompatibilní.
Tento veterinární léčivý přípravek je kompatibilní s butorfanolem a
ketaminem ve stejné injekční stříkačce minimálně po dobu dvou
hodin.
Zátka nesmí být propíchnuta více než 25-krát.
Dávkování: doporučují se následující dávky:
Psi:
Dávky dexmedetomidinu jsou založeny
na základě povrchu těla:
Intravenózně: až 375 mikrogramů / metr čtvereční tělesného
povrchu.
Intramuskulárně: až 500 mikrogramů / metr čtvereční tělesného
povrchu.
Při podávání společně s butorfanolem (0,1 mg / kg) k navození
hluboké sedace a analgezie je intramuskulární dávka dexmedetomidinu
300 mikrogramů / metr čtvereční tělesného povrchu. Premedikační
dávka dexmedetomidinu je 125 - 375 mikrogramů / metr čtvereční
tělesného povrchu, podaná 20 minut před zahájením postupů
vyžadovaných pro anestezii. Dávka by měla být upravena podle typu
chirurgického výkonu, délce procedury a temperamentu
pacienta.
Současné podání dexmedetomidinu a
butorfanolu vyvolává sedativní a analgetické účinky nastupující
nejpozději do 15 minut. Vrchol sedativních a analgetických účinků
je dosažen během 30 minut po podání. Sedace trvá nejméně 120 minut
po podání a analgezie trvá nejméně 90 minut. Ke spontánnímu
zotavení dojde do 3 hodin.
Premedikace dexmedetomidinem výrazně sníží dávku potřebné indukční
látky a sníží požadavky na těkavé anestetikum pro udržení
anestezie. V klinické studii byly požadavky na dávky propofolu a
thiopentalu sníženy o 30% a 60%. Všechny anestetika používané k
vyvolání nebo udržování anestezie by měly být podávány podle
účinku. V klinické studii přispěl dexmedetomidin k pooperační
analgezii po dobu 0,5 - 4 hodiny. Tato doba trvání je však závislá
na mnoha faktorech a další analgezie by měla být řízena v souladu s
klinickým posouzením.
Odpovídající dávky podle tělesné hmotnosti jsou uvedeny v následujících tabulkách. Doporučuje se použít vhodně stupňované stříkačky pro zajištění přesného dávkování při podávání malých objemů.
Pes Hmotnost |
Dexmedetomidin 125 μg/m2 |
Dexmedetomidin 375 μg/m2 |
Dexmedetomidin 500 μg/m2 |
|||
(kg) |
(μg/kg) |
(ml) |
(μg/kg) |
(ml) |
(μg/kg) |
(ml) |
2-3 |
9,4 |
0,04 |
28,1 |
0,12 |
40 |
0,15 |
3-4 |
8,3 |
0,05 |
25 |
0,17 |
35 |
0,2 |
4-5 |
7,7 |
0,07 |
23 |
0,2 |
30 |
0,3 |
5-10 |
6,5 |
0,1 |
19,6 |
0,29 |
25 |
0,4 |
10-13 |
5,6 |
0,13 |
16,8 |
0,38 |
23 |
0,5 |
13-15 |
5,2 |
0,15 |
15,7 |
0,44 |
21 |
0,6 |
15-20 |
4,9 |
0,17 |
14,6 |
0,51 |
20 |
0,7 |
20-25 |
4,5 |
0,2 |
13,4 |
0,6 |
18 |
0,8 |
25-30 |
4,2 |
0,23 |
12,6 |
0,69 |
17 |
0,9 |
30-33 |
4 |
0,25 |
12 |
0,75 |
16 |
1,0 |
33-37 |
3,9 |
0,27 |
11,6 |
0,81 |
15 |
1,1 |
37-45 |
3,7 |
0,3 |
11 |
0,9 |
14,5 |
1,2 |
45-50 |
3,5 |
0,33 |
10,5 |
0,99 |
14 |
1,3 |
50-55 |
3,4 |
0,35 |
10,1 |
1,06 |
13,5 |
1,4 |
55-60 |
3,3 |
0,38 |
9,8 |
1,13 |
13 |
1,5 |
60-65 |
3,2 |
0,4 |
9,5 |
1,19 |
12,8 |
1,6 |
65-70 |
3,1 |
0,42 |
9,3 |
1,26 |
12,5 |
1,7 |
70-80 |
3 |
0,45 |
9 |
1,35 |
12,3 |
1,8 |
>80 |
2,9 |
0,47 |
8,7 |
1,42 |
12 |
1,9 |
Pro hlubokou sedaci a analgezii s butorphanolem |
||
Pes Hmotnost |
Dexmedetomidin 300 mcg/m2 intramuskulární podání |
|
(kg) |
(μg/kg) |
(ml) |
2-3 |
24 |
0,12 |
3-4 |
23 |
0,16 |
4-5 |
22,2 |
0,2 |
5-10 |
16,7 |
0,25 |
10-13 |
13 |
0,3 |
13-15 |
12,5 |
0,35 |
15-20 |
11,4 |
0,4 |
20-25 |
11,1 |
0,5 |
25-30 |
10 |
0,55 |
30-33 |
9,5 |
0,6 |
33-37 |
9,3 |
0,65 |
37-45 |
8,5 |
0,7 |
45-50 |
8,4 |
0,8 |
50-55 |
8,1 |
0,85 |
55-60 |
7,8 |
0,9 |
60-65 |
7,6 |
0,95 |
65-70 |
7,4 |
1 |
70-80 |
7,3 |
1,1 |
>80 |
7 |
1,2 |
Kočky:
Dávkování pro kočky je 40 mikrogramů
dexmedetomidin hydrochloridu / kg ž.hm.a rovná se objemu dávky 0,08
ml přípravku / kg ž.hm. při použití pro neinvazivní, mírně až
středně bolestivé postupy, které vyžadují zklidnění, sedaci a
analgezii.
Při použití dexmedetomidinu k premedikaci koček se používá stejná
dávka. Premedikace s dexmedetomidinem výrazně sníží dávku
potřebného indukčního agens a sníží požadavky na těkavé anestetikum
pro udržení anestézie. V klinické studii byly požadavky na propofol
sníženy o 50%. Všechna anestetika používaná k navození nebo
udržování anestézie by měla být podávána podle účinku.
Anestézie může být navozena 10 minut po premedikaci u
intramuskulárního podání v cílové dávce 5 mg ketaminu / kg
ž.hm.nebo u intravenózního podání propofolu. Dávkování pro kočky je
uvedeno v následující tabulce.
Dávkování pro kočky se rovná 40 mikrogramů dexmedetomidin hydrochloridu / kg ž.hm.
Kočka Hmotnost |
Dexmedetomidin 40 μg/kg intramuskulární podání |
|
(kg) |
(μg/kg) |
(ml) |
1-2 |
40 |
0,1 |
2-3 |
40 |
0,2 |
3-4 |
40 |
0,3 |
4-6 |
40 |
0,4 |
6-7 |
40 |
0,5 |
7-8 |
40 |
0,6 |
8-10 |
40 |
0,7 |
Očekávané sedativní a analgetické účinky jsou dosaženy během 15 minut po podání a jsou udržovány až 60 minut po podání. Sedace může být zrušena pomocí atipamezolu. Atipamezol by neměl být podáván dříve než 30 minut po podání ketaminu.
4.10 Předávkování (symptomy, první pomoc, antidota), pokud je to nutné
Psi: V případě předávkování nebo
pokud se účinky dexmedetomidinu stanou potenciálně život
ohrožující, je vhodná dávka atipamezolu 10 násobek počáteční dávky
dexmedetomidinu (mikrogramů / kg ž.hm. nebo mikrogramů / metr
čtvereční tělesného povrchu). Objem dávky atipamezolu v koncentraci
5 mg / ml se rovná objemu dávky produktu, který byl podán psovi,
bez ohledu na způsob podání přípravku.
Kočky: V případě předávkování nebo pokud se účinky dexmedetomidinu
stanou potenciálně život ohrožující, odpovídající antagonista je
atipamezol, podává se intramuskulárně, v dávkách: 5 násobek
počáteční dávky dexmedetomidinu v mikrogramech / kg ž.hm..
Po souběžné expozicí trojitým (3x) předávkováním dexmedetomidinem a
15 mg ketaminu / kg, se může podat atipamezol v doporučených
dávkách pro zrušení účinků vyvolaných dexmedetomidinem. Při
vysokých koncentracích dexmedetomidinu v séru se sedace nezvyšuje,
i když hladina analgezie se skutečně zvyšuje se zvýšením další
dávky. Objem dávky atipamezolu v koncentraci 5 mg / ml se rovná
jedné polovině objemu produktu, který byl podán kočce.
4.11 Ochranné lhůty
Není určeno pro potravinová zvířata.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, hypnotika a sedativa
ATCvet kód: QN05CM18
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Tento veterinární léčivý přípravek obsahuje jako aktivní látku dexmedetomidin, která navozuje sedaci a analgezii u psů a koček. Trvání a hloubka sedace a analgezie závisí na dávce. V maximálním účinku je zvíře uvolněné, ležící a nereaguje na externí podněty.
Dexmedetomidin je silný a selektivní alfa-2 agonista, který inhibuje uvolňování noradrenalinu ze sympatických nervových zakončení. Je zabráněno sympatické neurotransmisi a úroveň vědomí je snížena. Po podání dexmedetomidinu je zřejmé snížení srdeční frekvence a dočasný AV-block. Po počátečním zvýšení krevního tlaku dochází k poklesu k normální nebo pod normální úroveň. Dechová frekvence se může přechodně snížit. Dexmedetomidin také navodí několik dalších alfa-2-adrenoceptor nepřímích účinků, které zahrnují piloerekci, depresi motorických a vylučovacích funkcí gastrointestinálního traktu, diurézii a hyperglykémii.
Může být pozorováno nepatrné snížení teploty.
5.2 Farmakokinetické údaje
Jako lipofilní sloučenina, je dexmedetomidin po intramuskulárním podání dobře absorbován. Dexmedetomidin je také rychle distribuován v organismu a snadno proniká hematoencefalickou bariérou. Podle studií na potkanech, je maximální koncentrace v centrálním nervovém systému několikanásobná oproti odpovídající koncentraci v plazmě. V oběhu, se dexmedetomidin váže z velké části na plazmatické bílkoviny (> 90%).
Psi: Po intramuskulární dávce 50
mikrogramů / kg je dosažena maximální koncentrace v plazmě asi 12
ng / ml po 0,6 hodině. Biologická dostupnost dexmedetomidinu je 60%
a distribuční objem (Vd) je 0,9 l / kg. Eliminační poločas (t½) je
40-50 minut.
Hlavní biotransformace u psů zahrnují hydroxylaci, konjugaci s
kyselinou glukuronovou a N-methylaci v játrech. Všechny známé
metabolity nemají farmakologickou aktivitu. Metabolity jsou
vylučovány hlavně močí a v menší míře i ve stolici. Dexmedetomidin
má vysokou clearance a eliminace je závislá na průtoku krve játry.
Při předávkování nebo když je dexmedetomidin podáván současně s
jinými látkami, které ovlivňují hepatický oběh, lze očekávat
prodloužený poločas eliminace.
Kočky: Maximální plazmatické
koncentrace je dosaženo asi 0,24 hodin po intramuskulárním podání.
Po intramuskulárním podání 40 mikrogramů / kg ž.hm.je Cmax 17 ng /
ml. Zdánlivý distribuční objem (Vd) je 2,2 l / kg a poločas
eliminace (t½) je jedna hodina.
K biotransformaci u kočky dochází hydroxylací v játrech. Metabolity
jsou vylučovány hlavně močí (51% dávky) a v menší míře i ve
stolici. Stejně jako u psů má dexmedetomidin u koček vysokou
clearance a její odstranění je závislé na průtoku krve játry. Při
předávkování nebo když je dexmedetomidin podáván současně s jinými
látkami, které ovlivňují hepatický oběh, lze očekávat prodloužený
poločas eliminace.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Methylparaben (E 218)
Propylparaben
Chlorid sodný
Voda na injekci
6.2 Inkompatibility
Nejsou známy.
6.3 Doba použitelnosti
Doba použitelnosti veterinárního léčivého přípravku v neporušeném obalu: 30 měsíců.
Doba použitelnosti po prvním otevření vnitřního obalu:28 dní.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento veterinární léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uchovávání.
6.5 Druh a složení vnitřního obalu
10 ml skleněná lahvička (typ I) uzavřena bromobutylovou gumovou zátkou a polypropylenovým „flip-off“ pertlem, umístěná v kartonové krabičce.
Velikost balení: 10 ml.
6.6 Zvláštní opatření pro zneškodňování nepoužitého veterinárního léčivého přípravku nebo odpadu, který pochází z tohoto přípravku
Všechen nepoužitý veterinární léčivý přípravek nebo odpad, který pochází z tohoto přípravku, musí být likvidován podle místních právních předpisů.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
VETPHARMA ANIMAL HEALTH, S.L.
Les Corts, 23
08028 Barcelona
Španělsko
8. Registrační číslo
96/071/16-C
9. Datum registrace/ prodloužení registrace
9. 8. 2016
10. DATUM REVIZE TEXTU
Srpen 2016
DALŠÍ INFORMACE
Veterinární léčivý přípravek je vydáván pouze na předpis.
1